Konají se zhruba osmkrát ročně po celé republice, nejčastěji v Želivském klášteře a v Duchovním centru Vranov, a trvají obvykle pět dnů. Stojí za nimi český tým dobrovolníků z několika církví, zaštiťuje ho organizace Mládež pro Krista.

Programem v ČR ročně projde kolem 700 lidí a kapacita bývá naplněná už měsíce před akcí.

„Před dvanácti lety jsme s manželem a dalšími přáteli opakovaně prožili hlubokou touhu Božího srdce dávat se poznat českým ‚sirotkům‘ jako milující Otec. Cítili jsme, že jsme voláni k tomu, nést toto poselství v naší zemi,“ popisuje Jana Palacká z českého týmu. Přednášet na semináře často přijíždějí manželé Robert a Vicki de Hoxarovi z Velké Británie, kteří byli léta součástí mezinárodního týmu Jeffa Scaldwella. Ten poselství Otcova srdce přivezl do Evropy z Kanady a vznikl mezinárodní tým, který tuto misii šíří do mnoha evropských zemí včetně Slovenska.

Aby mohl tým tímto způsobem sloužit, museli jeho členové nejprve sami zažít Boží lásku. Jana Palacká se dělí o své niterné zážitky: „Nebeský otec přepsal lež v mém srdci, že nejsem pro jeho lásku dost dobrá. Mohla jsem prožít, jak velkou hodnotu pro něj mám jako jeho dcera a jak velkou radost má, když mu s důvěrou otevřu své srdce. Zažila jsem, od té doby už mnohokrát, že jeho lásku k nám nelze zastavit a omezit, že je mnohem větší než jakékoli naše nejodvážnější představy.“ A dodává: „Prožili jsme, že Otcova láska nikoho nevylučuje, ale že staví mosty. A součástí poselství o dobrém Otci je poselství o jednotě a smíření v Boží rodině.“

Krok za krokem

Program se skládá z přednášek s tématy, proč je důležité srdce, Bůh jako Otec, překážky ve vztahu k němu, odpuštění, mateřská láska Boha Otce, jak být Božím dítětem a další.

Spoustu času pak mají účastníci na modlitbu, kdy je velmi důležitý tzv. modlitební tým. Ten se za účastníky přimlouvá a konkrétními gesty se jim snaží přiblížit lásku nebeského Otce (např. objetím) či pomoci s odpouštěním těm, kdo jim ublížili. Hodně prostoru má i modlitba chval s hudbou. „Zásadním objevem pro mě bylo, že to, jak vidím Boha Otce, sebe a druhé, ovlivňuje stav mého srdce. To, co mám v srdci zapsáno na základě zkušeností s nedokonalou lidskou láskou, Bůh dokáže uzdravit a zrušit překážky, které mi ve vztahu k němu, k sobě i k lidem brání. Boží láska to dělá postupně, citlivě a ve správný čas,“ říká Jana Palacká a zdůrazňuje, že Boží lásce nestačí jen teoreticky věřit, ale opravdu je třeba ji zakusit.

Velká část organizace leží na bedrech Luboše Tylše. „Kromě pětidenních seminářů organizujeme ve farnostech a skupinách mládeže víkendové obnovy, kde nabízíme stručnější verzi našeho programu,“ uvádí.

Máš mě opravdu rád?

Na semináře přicházejí lidé z různých církví i s různou duchovní i lidskou zkušeností. „Ale většina se stejnými pochybnostmi: Máš mě, Bože, opravdu rád? Zajímáš se o mě tak, jako se dobrý táta zajímá o své dítě? Pomůžeš mi odpustit lidem, kteří se proti mně provinili, a také abych odpustil sám sobě? Pomůžeš mi najít ztracenou sebeúctu a vědomí, že jsem byl přijat jako syn nebo dcera do rodiny Krále a Stvořitele vesmíru?“ zmiňuje Tylš. „Ta témata nejsou nijak výjimečná. Výjimečné je, když nám řada účastníků svědčí, že na tyto otázky dostala během semináře ve svém srdci hlubokou a trvalou pozitivní odpověď,“ podotýká. On sám se pak učí podle svých slov druhé lidi více a více vidět Božíma očima. „Vidět jejich vnitřní krásu, jedinečnost, být v úžasu nad Božím stvořením, kterým každý z nás je. A skrze krásu stvoření vidět i krásu Stvořitele,“ sděluje.

O kráse mluví také sami účastníci. „Zažil jsem už leccos krásného – charismatickou konferenci, exercicie… Mám mnoho let psychoterapeutických výcviků a praxe, ale takovou sílu Boží lásky a tolik zázraků jako na Otcově srdci jsem zažil jen při své konverzi. Pokud jste byli někdy svědky působení Ducha Svatého, zde se týkalo desítek lidí, připadal jsem si jako o Letnicích,“ svěřuje se Stanislav Juhaňák, který seminář několikrát zažil.

„Já jsem tam pochopila, že Bohu Otci na mně záleží – ne na tom, zda se mi daří konat dobro, zda zvládám a vítězím ve svých slabostech, zda jsem schopná, ctnostná atd. Ano, jsem slabá, neustále něco nezvládám, stále padám do stejných chyb, ale to nic nemění na vztahu Otce, který mě má rád proto, že jsem jeho dcera!“ sdílí další účastnice Věra Holasová.

Doplnit palivo a vyměnit pneumatiky

Řeholnice z Congregatio Jesu Lucie Zemánková si pro příměr své zkušenosti vybrala závodní formuli: „Můj vůz jel po okruhu vysokou rychlostí a byl uštvaný, vyřízený, unavený a ojetý. A právě to byl ten pravý čas zajet do boxu. V tom momentě byl na scéně úžasný, sehraný, vnímavý, obdařený tým, který dělal vše pro to, aby pomohl v pokračování závodu. Doplnil palivo, namazal olejem čepy, vyměnil pneumatiky, očistil zorný úhel, a to vše s láskou, empatií, trpělivostí, odborností, rychlostí a precizností,“ ilustruje řeholnice a uzavírá: „Mezitím, v tom hluku, sám Velký šéf dával do sluchátek v mých uších moudré a věcné pokyny a rady, které jsou tak důležité pro další etapu – a já je nechci přeslechnout a chci si je vzít k srdci.“

Nejbližší seminář Otcova srdce se bude konat v srpnu v západočeských Klatovech, přihlašovat se lze už také na říjnový termín do Vranova u Brna a na listopad do Želiva. Více na webu otcovosrdce.cz.