Lupa
Obsah Obsah
Archiv
Portál
Listopad 2026
Říjen 2026
Září 2026
Srpen 2026
Červenec 2026
Červen 2026
Květen 2026
Duben 2026
Březen 2026
Únor 2026
Leden 2026
Prosinec 2025
Listopad 2025
Říjen 2025
Září 2025
Srpen 2025
Červenec 2025
Červen 2025
Květen 2025
Duben 2025
Březen 2025
Únor 2025
Leden 2025
Prosinec 2024
Listopad 2024
Říjen 2024
Září 2024
Srpen 2024
Červenec 2024
Červen 2024
Květen 2024
Duben 2024
Březen 2024
Únor 2024
Leden 2024
Prosinec 2023
Listopad 2023
Říjen 2023
Září 2023
Srpen 2023
Červenec 2023
Červen 2023
Květen 2023
Duben 2023
Březen 2023
Únor 2023
Leden 2023
Prosinec 2022
Listopad 2022
Říjen 2022
Září 2022
Srpen 2022
Červenec 2022
Červen 2022
Květen 2022
Duben 2022
Březen 2022
Únor 2022
Leden 2022
Prosinec 2021
Listopad 2021
Říjen 2021
Září 2021
Srpen 2021
Červenec 2021
Červen 2021
Církev.cz Zprávy Logo Duchovní péče Katolický týdeník E-shop Česká biskupská konference
Archivní článek

Poetické intervence z Jižní Koreje

29. 11. 2012

Tisk

Dálný východ k nám proniká tolika způsoby, až z toho „jde hlava kolem“. Už dávno to není jenom dráždivě exkluzivní orient v knihách Kiplingových a staré umění obdivované v asijských sbírkách. Všudypřítomné čínské spotřební zboží, čínské a vietnamské restaurace, vietnamské obchody a indonéská kuchyně, japonské automobily a fotoaparáty, jihokorejská automobilka Hyundai a nadnárodní organizace Samsung získávají stále větší vliv. V proměňujícím se globalizovaném světě má také umění svoje místo: to ale nemusí viditelně souviset s místem svého vzniku. Jestliže můžeme v posledních týdnech vidět některé práce jihokorejských umělců, jsme spíše svědky existence živého moderního umění.

Vydání: 2012/47 Křesťané darují pomoc druhým, 29.11.2012, Autor: Václav Sokol

Příloha: Perspektivy

Královské město Slaný si přes všechny převratné změny zachovalo původní, středověký půdorys. Dominanta gotického chrámu, jehož vertikály jsou dnes podtrženy horizontálami frekventovaných silnic, není ve Slaném dominantou jedinou. Když z krásného a rozlehlého náměstí projdeme branou za hradby, stojí nad námi klášter obehnaný vysokou zdí. Vznikl zde v druhé polovině sedmnáctého století na troskách pobořeného evangelického kostela. V době pobělohorské konjunktury sem úspěšní Martinicové přivedli františkány a sídlo jim zařídili velkoryse a koncepčně. Ital Domenico Orsi, tvůrce Teologického sálu Strahovské knihovny, postavil ve Slaném kostel oválného půdorysu, jehož kopuli završuje lucerna. Do prostoru vestavěl architekt kostku, či spíše kvádr, kopii Nazaretského domku Zvěstování. I když je otvor v klenbě domku umístěn pod lucernu kopule, takže svislé paprsky dopadají na podlahu, zůstává vnitřek domku tmavý, jakoby očouzený, kontrastující s přesvětleným interiérem kostela. Oba prostory souvisí otvorem dveří a toho využil Kim Byounghok provedení instalace Colleceted Silences (Sebrané ticho). Osvětlené a znějící struny vycházejí vějířovitě ze tmy do světla, symbolizují vanutí, proudění, zvěstování, podle toho, jak každý člověk prožívá jinak svůj vztah k tomu, co nás přesahuje. Barokní umění tu modernímu podalo vstřícnou ruku: koncept dvou svatyní v sobě jako by si žádal zpřítomnění a dořečení: nejde jen o hru architektů.

Možná není náhoda, že i další tři korejské „poetické intervence“ umístili kurátoři projektu (arch. Norbert Schmidt 
a J. W. Stella) do barokních prostor. Dvanáctimetrový červený lotosový květ, rozvírající a stahující se (dýchající) a v noci svítící byl ozdobou břevnovského klášterního nádvoří. Usazen v ose vstupu do klášterní zahrady byl zábavou dětem a mírnou provokací farníkům, ale pan převor Prokop Siostrzonek přátelsky přijal tuto návštěvu z orientu, symbol východní spirituality.

V kostele Nejsvětějšího Salvátora u Karlova mostu bývá moderní umění častým hostem – ale pět tisíc nafouknutých balonků jako z pouti, to tu ještě nebylo. Tvoří veliký hrozen v prostoru salvátorské kopule. Nejsou to ovšem balonky ledajaké: jsou jihokorejské, pestrobarevné, v podlouhlosti vřetenovitě zakroucené – podobně jako sloupy a sloupky na mnoha barokních oltářích. „Krásné! Krásný život“ je název díla Choi Jeonghovy, jehož práce z „neuměleckých“ materiálů nejsou určeny galeriím – jsou pro lidi – a zde v kostele symbolizují radost z tajemné proměny v eucharistii.

Poslední realizace je ve velikých oknech refektáře u dominikánů. „Můj sen – můj avatár“ představuje pět fotografických portrétů dětí, korejských a romských. Přes fotografie jsou prolnuty vize portrétovaných – vize toho, kým by děti chtěly být. Rozdíl mezi snem a skutečností bývá dramatický: na jednom z oken by romská dívka toužila být princeznou – modrookou blondýnkou. Hong Soun pracuje v Koreji s dětmi menšin a svými příběhy by asi mohl zaplnit víc oken než jen těchto pět u dominikánů.

Všechny realizace jsou dokonale provedeny: s úzkostlivou péčí o to, aby hostitelské prostředí nebylo narušeno, ale obohaceno o nový, překvapivý prvek.

Zaujal vás článek?

Katolický týdeník můžete číst celý v elektronické podobě.

Vyzkoušejte si jej na 3 týdny ZDARMA! Registrujte se
Využijte výhodné předplatné! Koupit předplatné

Kromě toho získáte:

  • Informace o novinkách KNA
  • Akční nabídky z e-shopu Církev.cz
  • Přehled o Vašich objednávkách z e-shopu