Lupa
Obsah Obsah
Archiv
Portál
Červen 2025
Květen 2025
Duben 2025
Březen 2025
Únor 2025
Leden 2025
Prosinec 2024
Listopad 2024
Říjen 2024
Září 2024
Srpen 2024
Červenec 2024
Červen 2024
Květen 2024
Duben 2024
Březen 2024
Únor 2024
Leden 2024
Prosinec 2023
Listopad 2023
Říjen 2023
Září 2023
Srpen 2023
Červenec 2023
Červen 2023
Květen 2023
Duben 2023
Březen 2023
Únor 2023
Leden 2023
Prosinec 2022
Listopad 2022
Říjen 2022
Září 2022
Srpen 2022
Červenec 2022
Červen 2022
Květen 2022
Duben 2022
Březen 2022
Únor 2022
Leden 2022
Prosinec 2021
Listopad 2021
Říjen 2021
Září 2021
Srpen 2021
Červenec 2021
Červen 2021
Církev.cz Zprávy Logo Duchovní péče Katolický týdeník E-shop Česká biskupská konference

Obsah:

Přílohy|Cyril a Metoděj v Beskydech

Cyril a Metoděj v Beskydech

24. 6. 2025

Tisk

Dřevěný kostel s funkcionalistickými prvky, roubené kapličky ve stylu Dušana Jurkoviče i obecní kaple z 50. let. Zveme na putování po méně známých cyrilometodějských místech na beskydském pomezí Moravy a Slezska.

image:Image Cyril a Metoděj v Beskydech
Mozaika nad pramenem na Horní Čeladné. Snímek Vojtěch Curylo / Člověk a Víra

Silueta Radhoště s vysílačem a cyrilometodějskou kaplí je důvěrně známá každému, kdo projíždí Moravskou branou nebo Valašskem. V Beskydech ale najdeme i další místa spjatá s věrozvěsty - Hrčavu a Dolní Tošanovice ve Slezsku a Bílou-Hlavatou a Čeladnou na Moravě. Dělení na Moravu a Slezsko zde není bezpředmětné.

Zatímco na moravském venkově se cyrilometodějská tradice oživovala už během 19. století v souvislosti s národním obrozením a dílem kněze-buditele, teologa a sběratele lidových písní Františka Sušila, do Těšínského Slezska přišla se zpožděním. „Těšínsko nepatřilo do olomoucké arcidiecéze, nýbrž do vratislavské,“ připomíná David Pindur, historik z Muzea Těšínska. „Ve druhé polovině 19. století se sice cyrilometodějský kult začal na Těšínsku prosazovat u českého obyvatelstva, ale nebyl tady úplně domácí. Naplno se rozvíjí až v meziválečném období po rozdělení Těšínska,“ upřesňuje. Až tehdy začaly pronikat cyrilometodějské obrazy do kostelů ve slezské části Beskyd - třeba do Dobratic či Skalice. Největší pozornost cyrilometodějský kult nicméně získal na Hrčavě, obci u dnešního trojmezí Česka, Slovenska a Polska.

Kostel u trojmezí

Náhorní obec kousek od česko-slovensko-polského trojmezí získalo po první světové válce Polsko, s nímž měla pastevecká osada nejlepší spojení. „Místní obyvatelstvo ale z naprosté většiny deklarovalo českou národnost, což byl v okolí velký unikát,“ poznamenává historik. I proto získalo Hrčavu po úpravě státní hranice roku 1924 Československo - další desítky let ovšem chybělo silniční spojení s blízkým městem Jablunkov.

Mladý československý stát i české spolky věnovaly malé obci pozornost. „Byla to i příležitost deklarovat čechoslovakismus v praxi, protože do nejbližší slovenské obce Čierné pri Čadci je to z Hrčavy jen tři kilometry dolů do údolí,“ uvažuje David Pindur. Kromě školy tak ve vsi vznikly hřbitov a kostel zasvěcený patronům blízkým Čechům i Slovákům - sv. Cyrilu a Metoději. Stalo se tak krátce po 1 050. výročí Metodějova úmrtí.

Funkcionalistické lítačky v kostele

Brněnský architekt Karel Nahůnek navrhl hrčavský dřevěný kostel tak, aby byl viditelný už zdálky - z Polska i Slovenska. „Spojuje v sobě tradici beskydských dřevěných kostelů s prvorepublikovým designem - kazetovým stropem nebo dveřmi lítačkami,“ ukazuje historik na prosklený vstup, který známe spíše z prvorepublikových úřadů či spořitelen.

Stavbu financovala Slezská matice osvěty lidové - spolek hájící zájmy českého etnika na Těšínsku. „Slavnost posvěcení kostela 5. července 1936 se stala národní oslavou. Liturgické nádobí věnovalo Ministerstvo školství a národní osvěty. Šlo o kopii sady, kterou předtím darovali do kostela v Naardenu, kde je pohřben Jan Amos Komenský. Oltářní koberec pak financoval zemský prezident Jan Černý,“ jmenuje Pindur. Kostel posvětil Mons. Stanislav Weissmann - komisař vratislavského arcibiskupa pro české Těšínsko, který sídlil v Karviné.

Hlavní událostí v liturgickém roce se stala cyrilometodějská pouť, na kterou přicházeli také věřící z okolních slovenských nebo polských obcí. Pravidelné mše se měly v kostele slavit přinejmenším jednou za měsíc, a to s českým kázáním a zpěvy. Svatby, pohřby a křty byly častější.

V Jurkovičově stylu

V Beskydech dnes cyrilometodějský odkaz nesou i dvě roubené kapličky stavěné a zdobené ve stylu architekta Dušana Jurkoviče. Toho v kraji proslavily ikonické Pustevny na Radhošti. V lesích bývalého hukvaldského panství hospodařili arcibiskupští lesníci (stejně jako dnes), a církev proto do horské krajiny postupně vsazovala kříže, kostely i kapličky. Přáli si to olomoučtí arcibiskupové, kteří ve „svých“ lesích rádi trávili volné dny.

„Počátky nynější kaple na Hlavaté souvisejí s osobností arcibiskupa Antonína Cyrila Stojana. Na jeho osobní náklad vznikla u osady na Hlavaté v letech 1923-24 kaple v duchu staveb Dušana Jurkoviče. Dokončení se ale Stojan už nedožil, a kapli tak v září 1924 posvětil jeho nástupce, arcibiskup Leopold Prečan,“ přibližuje historik Pindur a přidává perličku: do roku 1948 mohli poutníci z Bílé na Cyrila a Metoděje využít zdarma arcibiskupskou lesní dráhu, která je po kolejích vyvezla z údolí do výšky 720 metrů nad mořem. Tradice v časech komunismu postupně utichla, avšak od 5. července 1989 na Hlavaté znovu doprovází každoročně poutní mši dechová hudba z Horní Bečvy.

I na Horní Čeladné nechal kapli s vodním pramenem vybudovat olomoucký arcibiskup Prečan. Původně ale bylo místo zasvěcené sv. Anně. „Po válce se vědělo, že situace nebude růžová. A místní učitel Parma nechal do přístřešku nad pramenem vložit mozaiku s obrazem sv. Cyrila,“ popisuje zdejší farník Jaroslav Kozel. Jméno Cyrilka tak bylo na světě. Dřevěné stavby tak tak přežily čtyři komunistické dekády a roku 1990 na Horní Čeladné začala skutečná cyrilometodějská poutní tradice. Až od té doby proto na kapličce visí obraz obou věrozvěstů. I zde je inspirace Jurkovičem patrná - barevné zdobné prvky na sloupoví a červená srdíčka na dveřích.

Ojedinělá kaplička z 50. let

Další cyrilometodějská kaple stojí v Dolních Tošanovicích na Těšínsku. „Zajímavá je především dobou vzniku. Místní ji totiž postavili v letech 1951-52, tedy v době tvrdého stalinismu,“ zmiňuje David Pindur. Tehdejší domaslavický farář František Havlas a tošanovický kaplový výbor domluvili s místním národním výborem, že kaple nahradí zchátralou dřevěnou obecní zvoničku. Stala se zřejmě jedinou sakrální stavbou, která v regionu na počátku 50. let vznikla. Na všech čtyřech místech budou cyrilometodějskou pouť slavit i letos 5. července - na Hrčavě v 9 a v 11 hodin, v Dolních Tošanovicích v 10 hodin, na Hlavaté v 10 hodin a u čeladenské Cyrilky v 17 hodin.

Předchozí článek Následující článek
Ochrana vašeho soukromí je naší prioritou

Abyste mohli co nejlépe využívat služby portálu Církev.cz, včetně nakupování, používáme my a někteří naši partneři tzv. cookies (malé soubory uložené ve vašem webovém prohlížeči). Díky nim si například pamatujeme, zdali jste přihlášeni, vámi provedená a preferovaná nastavení, co máte v košíku, jak máte seřazené a vyfiltrované produkty apod.

Díky nim vám také nenabízíme nevhodnou reklamu a pomáhají nám v analýzách sloužících k dalšímu rozvoji portálu.

Potřebujeme však váš souhlas s jejich zpracováváním. Děkujeme, že nám ho dáte, a ujišťujeme vás, že se k vašim datům chováme maximálně zodpovědně v souladu s platnou legislativou