Obsah:
Zpravodajství|Papež Lev XIV.|Papež oslovil Francii i Evropu
30. 9. 2026
Jste na cestě proměny, nebojte se pokračovat – povzbudil Lev XIV. francouzskou církev. Čtyřdenní papežova cesta propojila francouzská světoznámá místa: pařížskou katedrálu Notre-Dame, náměstí Svornosti, Lurdy a Méty – rodiště Roberta Schumana, jednoho z otců sjednocené Evropy.
„Dlouho se na nás ostatní církve dívaly, jako bychom ztratili víru. Ale dnes už jasně vidíme, že to není pravda! Víra má sice menší společenský dosah, ale podívejte se na katechumeny nebo na mladé lidi v konviktu – jejich počet se za poslední dobu zdvojnásobil… Ten příběh ještě neskončil!“ ohlédl se za papežovou návštěvou pařížský arcibiskup Laurent Ulrich v deníku La Croix. „Papež nám dodává odvahu. V podstatě nám řekl: Jste na cestě skutečné proměny, nebojte se pokračovat. Nenechme se jen ohromit tím, co se s námi děje, ale zároveň se nezastavujme jen proto, že je ta cesta obtížná.“
O tom, že si z Paříže odvážejí větší odvahu svědčit o Bohu i mezi sousedy a kolegy z práce, mluvili pro KT mj. mladí manželé. „Máme radost, že můžeme prožívat tuto velkou chvíli přímo v Paříži!“ sdíleli své nadšení s KT manželé Anne-Lorraine a Éric Chavaneovi, kteří podnikli pětihodinovou cestu i s tříměsíčním synem. „Slavit mši na náměstí Svornosti má pro nás obrovskou symbolickou sílu, jsou to místa nabitá historií!“ dodali. Právě na tomto místě byl gilotinou popraven král Ludvík XVI. s Marií Antoinettou a dalšími oběťmi revoluce.
V sobotu se zde na mši s papežem sešlo kolem 800 tisíc věřících, o 200 tisíc více, než se registrovalo. „Při pohledu na vás, dědicové dlouhých a krásných, svatých dějin Francie, vám chci říci: Napojte se i vy z pramene, jímž je Ježíšovo probodené srdce. Žízníte po Bohu, po životě, po pravdě, po jednotě, po pokoji, po společenství, po štěstí. Nenechávejte si víru v Ježíše Krista jen pro sebe, ale nechte ji přetékat, aby uhasila žízeň a naplnila lidi, s nimiž se setkáváte,“ oslovil Lev XIV. davy, které zaplnily náměstí i Elysejská pole.
Každý den papežovy návštěvy (25. – 29. září) přinesl několik vrcholů. Pátek: Setkání s představiteli veřejného života v čele s prezidentem Emmanuelem Macronem, jimž připomněl, že „volnost, rovnost a bratrství nejsou jen slova vytesaná do průčelí vašich veřejných budov, ale také odkazy na univerzální etické požadavky, které nacházejí nevyčerpatelný zdroj inspirace a naplnění také v evangelním poselství,“ citují ho Vatican News. Projev papeže v sídle UNESCO, kde se zamýšlel nad tím, co dnes znamená žít opravdu lidsky, či návštěva obnovené katedrály Notre-Dame, v níž oslovil představitele církve: „Dejte na prvním místě přednost radosti evangelia. Tato katedrála se znovu zrodila, abyste se spolu s ní mohli znovu zrodit ve zbožném nadšení pro své každodenní poslání.“ Velkolepá modlitební vigilie na stadionu Stade de France společně s 80 tisíci mladými, která přinesla radost i povzbuzení.
Sobota: Setkání v Pařížském katolickém institutu, kde papež hovořil o potřebě otevřít církev nově příchozím a nejen je doprovázet na cestě ke křtu, ale na další cestě jim nabídnout „rodinné prostředí a formaci“. Již zmiňovaná bohoslužba na náměstí Svornosti, kam přišlo podle agentury AP třikrát více účastníků, než když v roce 2008 slavil mši svatou před Invalidovnou papež Benedikt XVI.
Neděle: Projev k francouzským biskupům v Lurdech (viz str. 10) a mše s více než sedmi tisíci nemocnými a dalšími více než 140 tisíci lidmi v poutním areálu u lurdské jeskyně.
Papežova návštěva však neznamenala jen masové akce. Každý den přinesl i setkání soukromého rázu. V Paříži navštívil Maison Bakhita – centrum pro sociální podporu a integraci lidí v obtížné situaci, kde mu klienti vyprávěli o svém životě. „Nikdo není tak chudý, aby neměl co dát; nikdo není tak bohatý, aby neměl co přijímat,“ řekl zde papež a zároveň poděkoval všem za jejich práci. V Lurdech zase soukromě poobědval v klášteře karmelitek a setkal se s oběťmi zneužívání (viz str. 3).
Celé pondělí strávil Lev XIV. v Métách nedaleko německých hranic. V tomto rodišti Roberta Schumana, jednoho z otců sjednocené Evropy, kterého církev prohlásila za služebníka Božího, papež pronesl zásadní projev „Ke kořenům Evropy za mír a jednotu“. V přítomnosti prezidenta Emmanuela Macrona i dalších hlav států pak papež, původem Američan, připomněl principy, na nichž sjednocená Evropa vznikala, a pojmenoval současné výzvy.
Závěr jeho řeči patřil mladým lidem: „Mějte odvahu zodpovědně budovat pokoj ve svých srdcích, vztazích, rodinách, ve školách, městech, zemích i v Evropě. Nepodléhejte logice násilí a útlaku. Milujte život v každém okamžiku a nebojte se budoucnosti! Nebojte se založit rodinu, bránit důstojnost každého člověka – od prvního okamžiku v matčině lůně až do posledního dechu. Nebojte se neúnavně pracovat ve prospěch svých společenství, a to i prostřednictvím politické angažovanosti. Buďte tvůrci společenství! A s vámi bude pevně zakořeněná Evropa vzkvétat a inspirovat celý svět. Kéž vás Bůh v těchto rozhodnutích podepírá a kéž požehná a chrání celou Evropu!“ Svou návštěvu završil Lev XIV. v gotické katedrále sv. Štěpána v Métách, které se díky množství vitráží přezdívá „Lucerna dobrého Boha“. „Tato katedrála nám říká, že Boží světlo nestírá jedinečné rysy, nýbrž sjednocuje odlišné dějinné příběhy a kultury v jedinou úžasnou mozaiku pokoje, tolik nezbytnou pro naši epochu, zraňovanou novými rozkoly a konflikty. Rozjímáme-li nad těmito vitrážemi, zjišťujeme, že budoucnost Evropy nespočívá v uniformitě, nýbrž v harmonii odlišností, v níž se zranění z minula stává průzorem, jímž může zářit světlo.“
Vydavatel: KatMedia, s.r.o.
ISSN 0862-5557 (Print)
ISSN 2787-9593 (Online)