Začíná doba adventní. Čas určený k tomu, abychom se vnitřně naladili na Kristův příchod. Na adventní akce zvou organizátoři napříč diecézemi, ale také se můžete začíst do Adventní přílohy KT nebo si stáhnout do mobilu Průvodce adventem. „Zkusme se v tomto čase zamyslet nad tím, jak řešíme své spory,“ vybízí ve svém pastýřském listu k 1. adventní neděli olomoucký arcibiskup Josef Nuzík, předseda
Křesťan bez naděje je jako loď na rozbouřeném moři s utrženou kotvou, jako plachetnice bez plachet, jako nikým nejištěný horolezec, jako pleva unášená větrem. Zkrátka politováníhodná existence. Křesťanská naděje bývá odedávna symbolizována lodní kotvou. Je to trefný symbol, protože kotva slouží k upevnění lodi na nepevném vodním živlu. Je pojistkou proti zahnání na mělčinu nebo do opuštěných vod,
Jako jáhen působí v německém Bonnu, v prostředí poznamenaném mnohými sociálními výzvami a konflikty. A každý den tvoří dřevěné sochy králů a královen. „Je to symbióza meditativního tvoření a pastorační práce ve službě potřebným. Obojí se vzájemně ovlivňuje a podmiňuje,“ říká RALF KNOBLAUCH. Jak vás napadlo vytváření králů a královen? První král spatřil světlo světa před mnoha lety, v roce 2007 při
Premiérová zahraniční cesta papeže Lva XIV. vede do Turecka a Libanonu. Navazuje tím na přání svého předchůdce Františka navštívit tyto země s poselstvím míru a bratrství. V Turecku se Lev XIV. setká s konstantinopolským patriarchou Bartolomějem, nejvyšším představitelem ortodoxních křesťanů. Pětaosmdesátiletý patriarcha se opakovaně vydal do Říma, aby se setkal s Janem Pavlem II., Benediktem XVI.
O dobrý vztah je třeba pečovat, o ten manželský především. Na začátku velmi pomůže položit dobré základy, ale rozvíjet ho je potřeba pořád. Užitečným nástrojem k tomu mohou být tzv. Manželské večery. Jde o sérii sedmi setkání, většinou jednou týdně. Jádrem večera je diskuse k tématu pouze v páru. Příjemná hudba zajistí soukromí. A dobrá večeře při svíčkách zase pomáhá navodit
„Prach jsi a v prach se obrátíš. ROZPAD. Je to skutečný konec?“ Potom: „Dává to smysl. Rozháním oblaka. Zbavuji se tíže. VÍRA je lano do nebe.“ A nakonec: „Myslím s radostí na návrat.“ Výjimečná stálá expozice v kutnohorské Galerii Středočeského kraje (GASK) zve návštěvníky-poutníky na archetypální cestu nejen po umění. „Řekneme-li, že mýtus je tajný otvor, jímž se do projevů
Odpovědna: Zajímalo by mě, proč je v písni č. 712 z Kancionálu Pán Ježíš označen jako Pelikán? Text konkrétní sloky písně: Klaním se ti vroucně, zní takto: „Dobrý Pelikáne, Jezu, Pane můj, / krví svou nás hříšné z hříchů očišťuj, / vždyť jediná krůpěj její stačila, / aby všeho světa viny obmyla.“ V Bibli je Pelikán zmíněn pouze v Žalmu 102, kde je věřící přirovnáván k pelikánu
Naděje v šeru neurčitosti? Ve světě, který se zdá být stále více definován nepředvídatelností a krizemi, nabývá význam naděje na naléhavosti. Mnohdy si pleteme naději s očekáváním, ale rozdíl mezi nimi je zásadní a leží v samotném jádru naší psychiky. Očekávání je spíše racionální předpoklad, silná víra v to, že se něco stane určitým způsobem. Je založeno na minulých
„Nechat Ukrajince napospas zimě je urážkou Boha,“ řekl 20. listopadu při mši za oběti hladomoru na Ukrajině ve 30. letech státní sekretář Vatikánu kardinál Pietro Parolin. Připomněl tím i utrpení současných Ukrajinců. „Není žádné ospravedlnění toho, aby tisíce civilistů byly nuceny žít ve tmě a chladu. Jsme hluboce zasaženi zprávami o útocích na elektrické rozvody v civilních
Končící premiér Petr Fiala převzal ve čtvrtek 20. listopadu od apoštolského nuncia Velký kříž řádu Pia IX., který mu udělil papež Lev XIV. Jedná se o nejvyšší ocenění, jímž Svatý stolec vyznamenává představitele veřejného života. „Jeho nasazení ve prospěch ochrany náboženské svobody, ať už jako univerzitního profesora nebo jako předsedy vlády, dokládá odhodlání zajistit právo na
Letošní rok přinesl vydání dvou menších, zato hlubokých knížek nizozemského kněze, teologa a pedagoga Henriho Nouwena. První se jmenuje V Ježíšově jménu a byla koncipována jako přednáška o „křesťanském vůdcovství“ a pronesena před kněžími. Druhá se jmenuj Milovaní Bohem a je plodem jednoho nečekaného a dlouholetého přátelství mezi Henrim Nouwenem (1932–1996) a jeho přítelem
Brněnské biskupství zahájilo dlouhodobý projekt proměny bývalé budovy německé reálky v Jánské ulici v historickém centru Brna. Stavbu čeká kompletní rekonstrukce, modernizace a vybavení učeben se zvláštním zaměřením na přírodovědné předměty. „Nová církevní základní škola ponese jméno brněnského kněze a světoznámého vědce Gregora Johanna Mendela, který před více než 160 lety
Do našeho synodního setkání vstoupil pohřeb kardinála Dominika Duky. Jak nám tato událost může pomoci v úvahách k dobru naší diecéze? Tímto slavením eucharistie se připojujeme k těm, kdo se shromáždili k modlitbě za muže, který vykonal mnoho dobrého, ale současně byl mnohými kritizován – jako každý člověk. Jaké světlo může tato událost vrhnout do našeho synodálního přemítání?
Pomalu přichází advent a končí Jubilejní rok naděje, který byl zároveň vstupem do 3. fáze církevního synodálního procesu. V neděli 28. prosince, kdy bude našimi biskupy tento Jubilejní rok oficiálně ukončen, bude současně zahájen rok realizační fáze synodality v místní církvi. Přemýšlel jsem proto nad tím, zda a proč může být nadějí církve. A odpověděl si: ano, může, a to
Jaroslav Vrbenský (93), dlouholetý redaktor nakladatelství Vyšehrad, obdržel 17. listopadu Cenu Paměti národa. Někdejší politický vězeň komunistického režimu svou svědomitou a neokázalou prací otevíral v naší zemi dveře modernímu filozofickému a teologickému myšlení svobodného světa. Velmi mě těší, že Jaroslav Vrbenský dostal Cenu Paměti národa. Je to vzácný člověk, velmi
Na plzeňské diecézní synodě se právě završilo druhé zasedání. Zároveň od Würzburské synody západoněmeckých katolíků uplynulo padesát let. Obě události spojuje přesvědčení, že Duch Svatý může promlouvat skrze každého člena církevního společenství. Vtěchto dnech máme před očima dvě události, které od sebe dělí padesát let, a přitom spojuje jedno téma. Tím je synodalita. Slovo, které v doslovném překladu znamená „společnou cestu“, označuje ve skutečnosti princip vedení křesťanské obce, v němž se vedle hierarchické posloupnosti uplatňuje naslouchání „hlasu Božího lidu“, založené na přesvědčení, že Duch Svatý může promlouvat skrze každého člena
„Bděte, protože nevíte, který den váš Pán přijde,“ říká Ježíš učedníkům v jedné ze závěrečných kapitol Matoušova evangelia. Poslední neděle církevního roku tradičně nabízí apokalyptické texty, které nám plasticky předestírají závěr dějin lidstva a zároveň jsou tak trochu návodem, co dělat, až to přijde. Takových konců a závěrů zažilo už lidstvo během dějin dost a předváděním
Dobrý film může posloužit nejen jako zábava, ale také jako způsob, jak oživit důležité vzpomínky, povzbudit k zásadnímu rozhodnutí nebo se hlouběji ponořit do konkrétního tajemství. Z pohledu naděje rozhodně stojí za zhlédnutí následující tři díla. Islandsko-americká koprodukce Arctic: Ledové peklo z roku 2018, kterou natočil režisér Joe Penna, je pro mě skvělou metaforou
Američtí biskupové jsou známí svým rozdělením, jež kopíruje jejich politické postoje a je předmětem řady článků a diskusí. V čem ale nacházejí shodu napříč názorovým spektrem, je jejich vztah k migraci. Při posledním listopadovém plenárním zasedání americké biskupské konference v Baltimoru poslali papeži Lvu XIV. dopis s vylíčením aktuální situace. Uvádějí v něm, že po celých
Zvonařské řemeslo se dříve dědilo z generace na generaci, například v plzeňské dílně Pernerových. Mnoho zvonů však skončilo jako materiál pro válečný průmysl. Odkaz zmíněné dílny nyní odkrývá Národopisné muzeum Plzeňska na výstavě Rekvírovaná srdce, kterou připravila kurátorka ADÉLA ŠMAUSOVÁ. Jak vznikl nápad uspořádat výstavu? Stálá expozice Národopisného muzeaPlzeňska
Česko se 26. listopadu zapojí do mezinárodní kampaně Červená středa (#Red Wednesday), která připomíná pronásledované pro víru. Jejich počet odhadem přesahuje 380 milionů ve více než 62 zemích (tj. jeden ze sedmi věřících). Červeně se letos poosmé nasvítí Rudolfinum či Staronová synagoga, ale i dalších 150 objektů ve všech diecézích. Součástí programu je konference
Končí Jubilejní rok naděje, kterému papež František vetkl do vínku slova z listu apoštola Pavla Římanům – „naděje neklame“. Protože mottem tohoto Svatého roku bylo „poutníci naděje“, je zřejmé, že naděje nemá „skončit“, nýbrž s ní máme putovat dál svým životem – a uchovávat ji nejen pro sebe, ale především pro ono MY, jímž je církev, společnost, naše Evropa. Náš svět jistě žízní
Zvládla jsem to, i když jsem onemocněla; uklidil jsem to, přestože to smrdělo; zpívala jsem, přestože jsem měla trému; stojím si za tím, i když mi říkají, že jsem divná; nebudu podvádět, přestože by to šlo docela snadno; vydržel jsem to, i když to trvalo dlouho a byla mi zima. To jsou věty z letošního adventního kalendáře Narodí se král dětského časopisu Duha. Byly sepsány podle