Na mnoha místech Starého a Nového zákona Hospodin opakovaně klade důrazný požadavek na spravedlivé jednání. Ježíš varuje učedníky: „Nebudeli vaše spravedlnost o mnoho přesahovat spravedlnost zákoníků a farizejů, jistě nevejdete do království nebeského.“ (Mt 5,20). Zachovávat spravedlnost znamená přiznat každému, co mu po právu náleží, a jednat nestranně. Ukazuje se, že to není zdaleka samozřejmé ani pro ty, kdo se považují za demokraticky smýšlející a slovně se neochvějně hlásí k principům demokratického právního státu.

Mám na mysli postoj České republiky k Izraeli a k situaci v Pásmu Gazy. Nikdo nezpochybňuje, že Izrael má právo na obranu, ale žádná obrana nemůže být vedena tak, že působí násobně vyšší utrpení a ztráty lidských životů. Česká republika vychýlila váhu misek spravedlnosti výrazně na stranu Izraele. Opakovaně se označujeme za hlas Izraele, na veřejných institucích jsme vyvěsili izraelské vlajky a visely tam i poté, kdy se situace v Gaze proměnila v humanitární katastrofu. Na mezinárodním fóru opakovaně hlasujem e ve prospěch Izraele, nepodpořili jsme rezoluci Valného shromáždění OSN požadující příměří v Pásmu Gazy. Podpis naší země chybí také na společném prohlášení evropských ministrů zahraničí k okamžitému zastavení války.

Oči českých politiků jako by byly zakryty rouškou. Možná jen zjednodušeně aplikovali schéma ruského útoku na Ukrajinu. Rusko zaútočilo, Ukrajina se brání, Hamás zaútočil, Izrael se brání. Žádná situace v mezinárodním prostoru však není totožná. První, kdo vybídl ke změně postojů, byl prezident Pavel, když prohlásil, že se na situaci v Gaze dívá poněkud jinak. Vyslovil též přání častějších konzultací a sladění postojů s vládou. Před pár dny i ministr Lipavský v reakci na plán obsazení Gazy prohlásil, že naše podpora Izraele není bezpodmínečná.

Křesťané vyjadřují podporu Izraeli také proto, že nás spojuje Starý zákon. S úctou hovoříme o Židech jako o našich starších bratrech. V podtextu můžeme vyčíst výčitky svědomí za chování našich předků vůči Židům, a co nejvíce, strach, že se znovu rozbují antisemitismus. Noční můra holokaustu vyvolává úzkost. Neměli bychom však v žádném případě jednu nespravedlnost nahrazovat jinou. Úzkostný strach z nespravedlnosti vůči Židům nás nesmí zbavit schopnosti posoudit spravedlnost aktuálních skutků. Ve výsledku by nás tato úzkost mohla dovést ke spáchání nových tvrdých nespravedlností. Být spravedlivý k Izraeli neznamená, že nemáme právo ho kritizovat. Za příklad může sloužit postoj Karla Schwarzenberga, který se vyznával ze své lásky k Izraeli, a právě proto ho neváhal kritizovat. Milovat svého bratra neznamená, že budu zavírat oči před jeho špatnými skutky, jak čteme i u evangelisty Matouše.

Dvojí metr?

Kritéria pro spravedlivé posouzení jsou k dispozici. Máme uzavřené mezinárodní smlouvy, vybudovali jsme jako společenství států instituce založené na hledání práva a spravedlnosti. Máme ženevské konvence, máme Mezinárodní trestní soud. Existuje dost důkazů, že Izrael tyto konvence porušuje, protože nerespektuje principy humanitárního práva. O zoufalé situaci v Gaze informuje též Charita ČR, která zajišťuje pomoc ve spolupráci s Charitou Jeruzalém. Vydání zatykače na premiéra Netanjahua a bývalého ministra obrany Galanta rovněž nebylo svévolným aktem, ale v souladu s právem. Stejně tak vydal Mezinárodní trestní soud zatykač na jednoho z předáků Hamásu a také na ruského prezidenta Putina. Jak chcete jeden zatykač vydaný jedním a tímtéž soudem mít za výsostně spravedlivý a druhý za pochybný?

Další kritérium zvláště pro nás křesťany představuje víra, že Bůh stvořil člověka ke svému obrazu a obdařil ho důstojností Božího dítěte. V sekulárním právu to najdeme v principu, že všichni lidé jsou svobodní a rovní v důstojnosti i právech. Nesmíme uplatňovat princip kolektivní viny, který je ve své podstatě protikřesťanský a odporuje základním požadavkům na spravedlivé zacházení. Nemůžeme odpírat člověku jeho důstojnost tím, že ho přiřadíme k určité skupině a přeneseme na něj odpovědnost za skutky někoho jiného.

Naše pravdivost je dána tím, jak dokážeme být spravedliví ke každému bez ohledu na jeho původ, postavení, náboženství či rasu. Ježíš vyčítá farizejům vzorně plnícím povinnosti, že nedbají na spravedlnost a lásku, kterou žádá Bůh (Lk 11,42). Spravedlnost a láska znamená nepodléhat předsudkům, nenechat se manipulovat ideologickými schématy a mechanicky neaplikovat vzorce, které známe z jiných konfliktů.

Autorka je právnička, ekonomka a publicistka.