Matka Tereza (1910–1997) byla svatořečena papežem Františkem v roce 2016 a i přes určité kontroverze zůstává stále přijímána jako žena bojující za důstojnost chudých a jako obránkyně lidského života ve všech fázích jeho vývoje – od početí až po přirozenou smrt. Již během svého života dosáhla celosvětového věhlasu, získala Templetonovu i Nobelovu cenu a bývá řazena mezi nejvýraznější osobnosti 20. století. Život Matky Terezy, stejně jako aktivity jí založené kongregace Misionářek lásky, byl tématem řady dokumentárních i hraných filmů. Žádný z nich se ale nesoustředil na přelomové období roku 1948, kdy bylo Matce Tereze pouhých 37 let. Tehdy ještě byla členkou kongregace Loretánských sester, zároveň ale už netrpělivě očekávala vyjádření církevní hierarchie ke své žádosti o opuštění kláštera a založení vlastní kongregace.

Známá severomakedonská režisérka Teona Strugar Mitevska (*1974) se narodila ve Skopje nedaleko místa, kde své dětství prožila i Matka Tereza. Režisérka vždy měla světici v úctě, stejně jako všichni lidé v jejím okolí. Ve shodě s vlastním svobodomyslným a silně feministickým smýšlením ovšem Mitevské na Matce Tereze více než co jiného učarovaly její odhodlanost, síla a vůle překonávat překážky.

Už před šestnácti lety s nadšením přijala nabídku severomakedonské televize k natočení dokumentárního filmu o světici, který stejně jako současný snímek Matka spoluprodukovala její sestra, herečka a producentka Labina Mitevska (ta je v Česku známá díky roli ve filmu Samotáři z roku 2000, kde se objevila po boku Jiřího Macháčka aj.). Sestry Mitevské se tedy vypravily do indické Kalkaty, kde se ještě stihly setkat s několika sestrami, pamětnicemi Matky Terezy, které zažily počátky kongregace Misionářek lásky. A právě jejich vyprávění je zdrojem některých příhod, jež pomáhají charakterizovat odhodlání i určitou tvrdost sestry Terezy. Tvrdost a svéhlavost, bez nichž by jen stěží dosáhla svého cíle být nablízku těm „nejchudším z chudých“.

Bojovná, strohá, plná pochyb

Hlavní role se ujala švédská herečka Noomi Rapace, která Matku Terezu obdařila vojenskou urputností, bojovností i strohostí, zároveň však ukázala i její potřebu blízkosti, vnitřní pochyby o vlastním poslání, schopnost pochopení i něhy. Drama je vystavěno nejen na netrpělivě očekávaném rozhodnutí Vatikánu, ale také na nečekaném těhotenství jedné z blízkých Tereziných spolupracovnic.

Při sledování filmu je nutné mít na paměti, že jeho děj nemá být doslovnou rekonstrukcí historických událostí. A stejně jako snímek mísí skutečnost s fikcí, mísí minulost s přítomností. Režisérce nešlo o realistické zachycení konce 40. let v indické Kalkatě, nýbrž o nanejvýš intenzivní portrét výjimečně silné ženy. Svůj film charakterizuje jako „punk-rockový“ portrét Matky Terezy. A to nejen proto, že film doprovází vcelku tvrdá hudba, veskrze temnější atmosféra i divácky náročnější, místy subjektivní a jindy geometricky přesná kamera.

Matka má silné i slabé stránky: nekompromisně nabourává naši představu o světici jako staré vrásčité ženě se sepjatýma rukama a úspěšně nutí nahlédnout za tento obecně sdílený obraz. Zároveň ovšem nenabízí pohled křesťansky promyšlený ani teologicky podnětný. Snímek Matka přichází od silné, energické a bojovné filmařky, která v Matce Tereze patrně objevuje mnohem víc sebe samu než skutečnou sestru Terezu toužící po životě v Kristu.

Matka (Severní Makedonie / Švédsko / Belgie / Dánsko 2025, rež. Teona Strugar Mitevska). Festivalová premiéra 8. října 2025, v české distribuci od března 2026 .

Autor je filmový publicista a dramaturg TV Noe.