K 50. výročí vydání legendárního alba Horses vyšla koncem loňského roku dosud nejintimnější autobiografie zanedlouho osmdesátileté členky Rokenrolové síně slávy Patti Smith.

Memoáry Chléb andělský (Dokořán 2025) americké zpěvačky, muzikantky, spisovatelky a výtvarnice Patti Smith jsou v českém překladu již třetí v pořadí. Zřejmě se nevyrovnají jejímu dřívějšímu – naprosto výjimečnému – svědectví Just Kids: Jsou to jen děti (česky 2013) o odchodu z domova a začátcích umělecké kariéry v New Yorku pozdních 60. let, zvláště pak o partnerovi Robertu Mapplethorpovi, talentovaném fotografovi, který později zemřel na AIDS. Za tuto strhující knihu převzala Smith – „kronikářka vlastní generace“ – prestižní Národní knižní cenu USA.

Na druhé straně je aktuální titul o něco čitelnější než poněkud útržkovitá kniha M Train: Vzpomínky (česky 2016), kterou sama nazvala „kontemplativní odyseou“. Chléb andělský líčí s daleko větší podrobností léta dětství a dospívání v chudší společenské vrstvě. Prodavači ledu, hadráři, fl ašinetáři a koňské povozy na ulicích amerických měst, dvanáctero stěhování z podnájmu do podnájmu, sbírání uhlí spadaného z vlaků podél kolejí, aby v zimě měli čím topit… A když se matka dala k jehovistům, malá Patti musela každou sobotu chodit od dveří ke dveřím. „Někdy po nás házeli kbelíky s výkaly nebo močí,“ líčí v autobiografii. A k tomu chatrné zdraví – tuberkulóza, spalničky, příušnice, spála, asijská chřipka: „Moje dětství bylo proustovské, střídaly se v něm karantény a zotavování.“

Rocková hvězda zde poodhaluje i ta nejtemnější zákoutí své minulosti a vypořádává se s obdobími, kdy musela svůj život po těžkých ztrátách budovat od základu: po nečekaném otěhotnění v 19 letech a odevzdání novorozené dcery k adopci nebo poté, kdy roku 1994 ovdověla po čtrnácti letech manželství s kytaristou Fredem, bývalým členem skupiny MC5. Společně vydali jediné album Dream of Life (1988), Patti byla se dvěma dětmi déle než deset let v domácnosti. Rok po ovdovění začala opět vystupovat a v létě 1996 navštívila i Prahu (později se tam ještě několikrát vrátila, naposledy loni do vyprodaného Fora Karlín).

Středem její tvorby ovšem vždy bylo psaní – onen titulní „chléb andělský“, které podle její zkušenosti umně dokáže přetvářet bolest v naději. Mnohem dříve, než se začala naplno věnovat muzice, totiž psala poezii či divadelní hry. Je nanejvýš fascinující být jako čtenář „u toho“, když se Smith ve svých memoárech stává umělkyní – s vášní, odevzdaností, touhou po přesahu, ale stále i s velkou pokorou a sebereflexí. „Vystoupení v kostele sv. Marka nám kupodivu vysloužilo určitou pozornost, pozitivní i negativní,“ odbude stěžejní životní milník – první recitaci svých básní za doprovodu kytaristy Lennyho Kaye, čímž zkraje 70. let de facto zahájila kariéru. Zpěvaččino první album Horses (1975) nepochybně patří k milníkům rockové historie.

Následovaly desky Radio Ethiopia, Easter a Wave; celkem vydala jedenáct studiových alb.

V Chlebu andělském se nedočteme nic nového o jejím spoluhráči Ivanu Královi – „nadaném uprchlíkovi z Československa“ (více nabízí např. kniha Neuvěřitelný Ivan Král, kterou roku 2019 vydal Slovart). Dosud neznámou informací naopak je, že Smith teprve jako sedmdesátiletá zjistila, že jejím skutečným otcem byl židovský letec, jehož předci uprchli z Ruska.

Patti Smith: Chléb andělský (Dokořán 2025)