Festival, který se letos koná poosmadvacáté, odstartuje předáním ocenění Homo Homini v Pražské křižovatce. Laureátem je Mikalaj Statkevič, politický vězeň a jedna z hlavních postav běloruské opozice. Loni se ho tamní režim pokusil násilím deportovat, Statkevič se ale rozhodl v domovině zůstat. Cenu nebude moci převzít, protože je znovu ve vězení – neznámo kde. Následovat bude světová premiéra snímku Tak to mělo bejt. Tuto syrovou generační výpověď o dnešním Maďarsku přijede do Prahy uvést hlavní hrdina, rapová hvězda Pogány Induló. Film mapuje úskalí předčasné slávy i křehkost duševního zdraví generace Z.

Filmy o spiritualitě

Festival má čtyři tradiční soutěžní sekce – Mezinárodní soutěž, Českou soutěž, Máte právo vědět a interaktivní Virtuální realitu. Ty doplňuje osm nesoutěžních programových sekcí, které se věnují tématům jako ekologie (snímky Klima v tísni nebo Elon Musk a závod o lithium o tom, jak giganti drancují jihoamerickou přírodu), vztahy a proměny společnosti (Drahý zítřku rozkrývá epidemii osamělosti v Japonsku – první zemi světa, která má ministerstvo pro osamělost) nebo také spiritualita. Ta má dokonce samostatnou sekci s názvem „Komunitní víry“. Dramaturgyně Lea Petříková upozorňuje na film Děti sekty, který odhaluje mechanismy fungování jedné z nejznámějších sekt světa indické Šrí Radžníš a jejího gurua Osha. Jedním z dětí, jež v komunitě vyrostly, je režisérka filmu.

Znepokojivou podívanou na to, jak se v současném Německu propojuje víra s kultem fitness a konspiracemi, pak slibují Bojovníci světla. „Na první pohled je to, čemu se tito mladí muži věnují, blahodárné, přitom ale skrytě budují vlastní ‚stát‘ uvnitř země,“ vysvětluje Petříková. Portrét radikalizace přináší také film Kábul, mezi modlitbami, v němž sledujeme dvojici afghánských bratrů, z nichž jeden je fanatickým přívržencem Tálibánu. Srbský hraný film s explicitním názvem Otče náš se zase odehrává v léčebně drogově závislých. „Hlavní hrdina zjišťuje, že je vedena autoritativním knězem, který sice v léčbě dosahuje značných úspěchů, ale svou moc nad svěřenci zneužívá,“ uvádí dramaturgyně. Oproti tomu citlivý tchajwanský snímek Sni pátrá po smyslu tamních tradic.

Vyměnit smutek za naději

Po většině filmů budou následovat debaty s autory i experty, kteří příběhy uvedou do širších souvislostí. „V době, kdy kolem sebe cítíme rostoucí napětí, chceme vytvářet místo, kde se dá mluvit otevřeně a svobodně – sdílet zkušenosti, pojmenovávat bezpráví a dodávat odvahu,“ přibližuje poslání festivalu ředitel Ondřej Kamenický. „Letošní ročník se nese ve znamení snahy ‚přenálepkovat‘ nadějí smutek, který si velká část publika s tímto festivalem spojuje. Hledáme inspirativní příběhy, burcujeme k akci,“ poukazuje vedoucí programového oddělení Tomáš Poštulka.

Jeden svět letos do hloubky zkoumá technologie – např. ve snímku V útrobách AI ukazuje, nakolik je už pro nás běžná umělá inteligence, jež je založena na tvrdém vykořisťování lidí, a jak souvisí s psychickými problémy. Filmy ze zmíněné sekce Virtuální realita oproti tomu zobrazují nové technologie jako nástroje ke zvýšení empatie; umožňují, aby publikum „vstoupilo“ do palčivých otázek současnosti – „prožilo“ situaci ženy čekající na azyl, souvislosti domácího násilí nebo se přeneslo přímo do Gazy v mrazivém snímku Pod jedním nebem. V Palestině se odehrává též oceňovaný hraný film Hlas Hind Radžab, který přináší příběh šestileté dívky uvízlé v autě při ostřelování, a to pomocí záznamu tísňového volání. Další hraný film Drobná nehoda mistra íránské kinematografie Džafara Panahího inspirují jeho vlastní zážitky z vězení. I proto kromě typického humoru přináší čerstvý držitel Zlaté palmy z Cannes nezvykle otevřený a rozhořčený políček teokratickému autoritářskému režimu. K vidění rovněž bude oceňovaný film Projet přes překážky o originální aktivistce a zastupitelce v Íránu, která mezi tamními dívkami zasévá touhu po vzdělání. Dokument Hlasy proti Kremlu odhaluje v záběrech skryté kamery rizika, jež podstupují političtí vězni v Rusku. A italský film Randím s fašistou zase zkoumá ideologické rozpory v partnerství.

Česká soutěž pak zahrnuje zásadní dokumenty uplynulého roku – mj. Co s Péťou?, který si prožil premiéru na podzimním festivalu dokumentů v Jihlavě, nebo snímek Raději zešílet v divočině inspirovaný knihou Aleše Palána, který je nominován i na Českého lva.

Poprvé v Rumburku, Tanvaldu a Prachaticích

Po několikaletém čekání se festival vrací do Zlína a vůbec poprvé zavítá do Rumburku, Tanvaldu či Prachatic. Jeden svět připomene také jubilejních deset let bez bariér – a dá prostor tvůrcům s postižením. Například snímek Mimo záběr natočil režisér, který přišel o zrak. Nebo dokument Jak být normální a všechny podivnosti světa vypráví příběh o depresích a sebepoškozování.

Letošní ročník hostí mj. Alisu Kovalenko, ukrajinskou dokumentaristku a bývalou vojačku, jež zachycuje ruskou agresi už od anexe Krymu a na festival přiveze nejnovější snímek Po stopách o traumatu obětí sexualizovaného válečného násilí. Rovněž se představí Stella Nyanzi, legendární ugandská lékařka, antropoložka, básnířka a protagonistka dokumentu Žena, která dráždila leoparda, nebo Stefan Komandarev, jeden z nejúspěšnějších bulharských režisérů dneška a autor staršího snímku Blažiny lekce o vdově, kterou „šmejdi“ připraví o úspory na manželův hrob. Nyní uvede drama Made in EU kritizující pracovní podmínky v moderní Evropě.

Opakuj po mně

Vůbec poprvé doplní program výstava Repeat A

er Me 2022 (Opakuj po mně 2022) ukrajinského uměleckého kolektivu Open Group. Vzbudil velkou pozornost už předloni na Benátském bienále a je smutnou připomínkou čtvrtého výročí války na Ukrajině. Výstava v pražské galerii Fotograf Zone trvá do 19. března a pracuje se zvukem jako nositelem válečné zkušenosti. „Tamní lidé vědí, jaké zvuky mají jednotlivé druhy zbraní, výbuchy, sirény,“ konstatuje mluvčí festivalu Adéla Klingohrová. Expozice zdůrazňuje naslouchání oproti spektakulárnímu zobrazování násilí.

K festivalu v neposlední řadě patří vzdělávací platforma Jeden svět na školách, která letos 25. rokem nabízí dopolední projekce pro základní i střední školy. Loni je zhlédlo kolem 80 tisíc školáků.

Jeden svět. 11. – 19. března v Praze, poté do 24. dubna v regionech. Celý program na webu jedensvet.cz, vstupenky v prodeji v síti GoOut. Vybrané filmy minulých ročníků zdarma na jedensvetonline.cz.