- Katolický týdeník

V aule hranické průmyslovky je rušno: na pódiu vyrostl stylizovaný les, před ním se procházejí zvířátka z Milneových knížek – Prasátko, Tygr i Ijáček. Každý ročník MS v Hranicích totiž zastřešuje společné téma, jednou biblické, jindy pohádkové. Letošní „Medvídek Pú“ pomáhá oživit a odlehčit i tu nejsložitější problematiku manželského soužití. Kryštůfek Robin, jinak Petr Ptáčník, a jeho žena Hana se například právě chystají přednášet před plným sálem na téma manželské sexuality.

Formou osobního svědectví přednášející páry účastníkům vždy přibližují jednotlivé okruhy MS a nechávají je nahlédnout, jak se to v daném ohledu mělo a má právě u nich doma – a to tak, aby příchozí viděli, že se svými problémy rozhodně nejsou ojedinělí. Maximální otevřenost a osvobozující nadhled přednášejících fungují jako „háček“. Už během úvodních slov Ptáčníkových se na něj posluchači „chytají“ a celou přednášku pak doprovázejí souhlasným pokyvováním i výbuchy spontánního smíchu. A chvílemi se někteří i červenají, protože v křesťanském prostředí je přece jen málokdo zvyklý rozebírat, i když ve vší zdrženlivosti, nejintimnější zákoutí svého partnerského vztahu.

Mluvit o tom
Právě na to Ptáčníkovi upozornili jako na možné úskalí. „V minulých generacích se v souvislosti se sexualitou mluvilo jen něco málo o hygieně. Mladí jsou dnes zase vedeni především k předmanželské čistotě. O manželské sexualitě se ale nikde neučíme,“ podtrhl Petr Ptáčník s tím, že následně můžeme z filmů či knih získat pokřivené představy o vždy dokonalém a harmonickém intimním soužití, které pak manžele zúzkostňují a brání jim jejich intimitu prožívat nikoliv radostně, ale jako „pochmurně vážnou povinnost“. V přednášce provedli posluchače proměnami manželské sexuality v závislosti na změnách ve vztahu či na narození dětí – Ptáčníkovi jich mají pět a paní Haně se podle jejích slov až po celých čtrnácti letech „vrátilo její tělo“, kdy nebyla ani těhotná, ani nekojila a s jizvou po císařském řezu se smiřovala poměrně dlouho. Podle knihy americké rodinné terapeutky Esther Perelové „Erotická inteligence“ se pak přednášející zamýšleli, jak v dlouhotrvajícím vztahu udržet „prostředí, ve kterém přeskočí jiskra“ – a také nad tím, že nedostatek touhy neznamená nutně nedostatek lásky a že manželská intimita není jen záležitostí nocí, ale především výsledkem společně trávených dní, oboustranného porozumění, pozorností a – jak řekl Petr Ptáčník – „správné komunikace na úrovni srdcí“. Ke konci přednášky jsou posluchači vyzváni, aby se postavili, podívali se svému partnerovi do očí a při romantické písničce se zamysleli, jak se toto téma promítá do jejich vztahu. Je hřejivé pozorovat páry všeho věku, jak se láskyplně drží za ruce, špitají si, nebo se dokonce nebrání slzám. Před odchodem do skupinek ještě vyslechnou úryvek z Písně písní. Kolik z nich asi právě tuto pasáž slyšelo na vlastní svatbě, na co mysleli tenkrát a jak jí rozumějí teď?

Učit se mít rád?
„Ještě generace mých rodičů se nikdy ve vztahu k sobě navzájem ani k dětem nevzdělávala,“ podotýká Jan Zajíček. „To samozřejmě neznamená, že byli neschopní, naopak bezesporu dělali maximum a nám, svým dětem, dali tolik lásky, kolik jen mohli.“ S prudkou proměnou nároků na rodinu a její flexibilitu v uplynulých desetiletích i se změněným přístupem k dětem však přestaly někdejší modely dostačovat. „Dnes je tu až příliš bohatá literatura, současné páry mají hodně načteno, v použití v praxi ale nejednou tápou,“ dodává Zajíček. Zkušenost totiž nikdo nenahradí. Manželská setkání jsou pak jednou z možností, jak tu svou nabídnout ke sdílení.