Na Budči stojí první včelí boží muka

Ve svém díle, jehož první exemplář je k vidění na hradišti Budeč u středočeských Zákolan, spojuje sakrální a environmentální funkce objektu.
„Inspiraci jsem našel u svatého Ambrože, který napsal: ‚Církev je jako úl a křesťan jako včela – vždy věrná a pilně pracující, která pýchu a lichocení nenávidí a květiny zkoumajíc, jen to nejlepší – med – podržuje‘,“ vysvětluje Jan Trejbal. Včely zabydlené v horní části božích muk mají podle něj odkazovat právě na připodobnění křesťana a církve k „pilné včele“.
„Dnes do krajiny vkládají lidé spíše objekty, které připomínají nějakou tragédii – pomníčky a křížky u silnic v místech nehod. V barokní krajině byly drobné sakrální objekty její nezbytnou součástí. Připomínaly nejen tragédie, ale označovaly i místa dobrých skutků, zázraků, modlitby, usebrání, zastavení. Chtěl jsem přinést také něco spojeného s pozitivními emocemi,“ popisuje svůj záměr architekt. „Chtěl bych, aby se tam lidé stále vraceli a o včely i další hmyz pečovali. Díky včelám i lidem tak bude v okolí božích muk neustále živo,“ dodává. O boží muka se včelami se totiž bude muset vždy někdo starat. „Na Budči se o ně už starají děti z místní školy. Alespoň jednou za rok, ideálně na jaře, s tím spojí malou slavnost, třeba i pobožnost. A doplní tam přírodní materiál, který poskytuje hmyzu útočiště. Zkrátka včelám se tam zase opraví bydlení,“ přibližuje Jan Trejbal. Drobná stavba by měla sloužit jako útočiště nejen včelám, ale i čmelákům a broukům.
Boží muka jsou vyrobena ze speciálně vyvinutého a probíleného betonu, jehož trvanlivost odborníci odhadují na dvě stě let. Na Budči, kde podle legendy nechala sv. Ludmila vzdělávat svého vnuka sv. Václava, chybí podle Trejbala objekt, který by byl zasvěcen právě tomuto národnímu světci. „Boží muka budou proto právě v předvečer svátku sv. Václava – 27. září v půl šesté – požehnána ke cti tomuto mučedníkovi,“ zve Jan Trejbal, který obcím, spolkům i jednotlivcům nabízí instalaci kopie tohoto sakrálního objektu.