- Katolický týdeník

Nad problémem prostituce hovoříme s biskupem Václavem Malým.

Jak by se podle vás měla církev stavět k problematice prostituce?
Nestačí se pozastavovat nad tím, že je to jednoznačně špatná činnost, a celý problém tabuizovat. Mít jen zvednutý prst je málo a je to laciné. Jsem pro to, aby církev do této oblasti odvážně vstoupila, protože v ní jde o lidské bytosti, které si zasluhují péči, pozornost a slušné jednání.

Jakým směrem by se měla tato pomoc ubírat?
Je důležité s těmito ženami vstupovat do kontaktu a hovořit s nimi. Sám jsem se přesvědčil o tom, že to je možné. Před několika lety jsem s lékařkami z občanské iniciativy Rozkoš bez rizika do tohoto prostředí zavítal a snažil se s těmito ženami hovořit. Ne u všech žen je prvotní motivací si tímto způsobem vydělávat na živobytí. Část z nich se k ní totiž dostane z naivity pod záminkou příslibu, že dostanou výhodné zaměstnání, aniž jim zprostředkovatelé sdělí, o co se jedná. Stávají se doslova otrokyněmi.

A co by jim tedy konkrétně měla církev nabídnout?
Nejprve nezištný osobní kontakt, ale také zdravotní péči spojenou s rozhovorem u psychologa, který by s nimi rozebral jejich situaci. Ideální je vypracovat program, díky němuž by se jim mohlo nabízet jiné zaměstnání a možnost někde zdarma na přechodné období důstojně bydlet. Jedině tak budou mít šanci podívat se na svůj život z jiné perspektivy. Mnohé z nich se naivně domnívají, že po určitém čase, až si dost vydělají, začnou žít jiný život a třeba založí rodinu. Ale zvyk je železná košile, po letech přestane být o tyto ženy zájem a ony už se nebudou umět vrátit do normálního života.

Jak se stavíte ke snaze pražského magistrátu prostituci legalizovat? Je to dobrá cesta?
Nerad bych dělal advokáta magistrátu, ale není možné zavírat oči před pouliční prostitucí, která má například velmi negativní důsledky na mravní vývoj dětí a mládeže. Dostat prostituci z ulic je nutným prvním krokem. Než dojde magistrát k nějakému rozhodnutí, měl by iniciovat co nejširší veřejnou diskusi občanů.