Vydání: 2011/15 Komiks, 6.4.2011, Autor: Aleš Palán

Byly doby, kdy byl komiks chápán jako něco velmi nenáročného, ba přímo pokleslého. Pak byl považován za pouhý předstupeň k tomu „skutečnému čtení“ – čtenáři komiksů měli postupně přejít ke knihám. Dnes je už zřejmé, že komiks je svébytné umělecké médium, které je schopno nejen bavit, ale i zprostředkovávat zásadní stanoviska: umělecká, filozofická i duchovní.

V mnoha západoevropských zemích patří komiksy o životě Ježíše Krista či některých světců ke stěžejní produkci prestižních nakladatelství. Tyto knihy přitom nebývají určeny jen dětem, ale i dospělým čtenářům. Slouží jako vhodná forma preevangelizace, mnohdy ale také rozebírají hlubší duchovní témata. To, že se to děje formou chronologicky řazených obrázků, kde postavičky komunikují pomocí bublin, na věci nic nemění.

Trajánův sloup

Mnoho návštěvníků londýnského Victoria a Albert muzea zůstane uchváceno množstvím fascinujících sbírek v předních prostorách tohoto rozlehlého objektu. Projdou si evropské i asijské sbírky a po schodech vystoupí do dalších pater. Úzký průchod do zadního traktu muzea mnozí bez povšimnutí minou. Zde jsou v gigantických sálech naskládané ty největší objekty: desetimetrové sochy, chrliče z katedrál, hrobky králů v nadživotní velikosti a portály kostelů tu stojí jeden vedle druhého – vypadá to tu trochu jako v depozitáři. Tomuto monumentálnímu zmatku vévodí dva gigantické fragmenty římského Trajánova sloupu. Mnohý návštěvník v žádné expozici dosud nic tak obrovského neviděl… Na gigantický sloup dokončený v roce 113 lze pohlížet jako na určující architektonické dílo nebo také jako na komiks – na jeho obvodu se ve vytesaném kararském mramoru přece objevuje obrázkový příběh o moci Říma. Počátky komiksu někteří badatelé hledají dokonce ve staroegyptském umění nebo v dílech předkolumbovské Ameriky. I část Dalimilovy kroniky je možno pokládat za komiks. Za jeden z nejpopulárnějších středověkých komiksů lze považovat Utrpení svatého Erasma z roku 1460. Moderní komiks slaví své zrození 16. února 1896 – tehdy vyšel v časopise New York World strip s názvem Yellow Kid.

UKRADENÁ Octobriana

Nejvýznamnějším českým komiksem z hlediska jeho ohlasu nejsou Rychlé šípy ani Čtyřlístek či Kocour Vavřinec. Je jím Octobriana, nedávno vystavená v pražském Obecním domě v rámci expozice věnované Zdeňku Burianovi. Burian a Bohumil Konečný vytvořili komiks Amazona, ten však za dosud plně nevyjasněných okolností odcizil Petr Sadecký, propašoval na Západ, změnil texty v bublinách a jako Octobrianu ho začal prezentovat coby autentický vzdor ruského disentu. Spoustu komiksu dnes produkuje Japonsko (styl manga), Velká Británie a Spojené státy. Specifické rysy si ale zachovává belgický a francouzský komiks – právě odtud pochází řada příběhů etablovaných v náboženském prostředí. České překlady duchovně zaměřených komiksů pocházejí právě odtud nebo z Itálie; vlastní česká tvorba je v této oblasti v plenkách. K teoretickému porozumění komiksu a hlubšímu zamyšlení nad jeho historií a schopností oslovit čtenáře slouží vynikající kniha Scotta McClouda Jak porozumět komiksu (vyšla i v češtině). Její autor – přední tvůrce komiksů – se nad těmito tématy zamýšlí pochopitelně právě formou komiksu.