Vydání: 2017/26-27 Vydat se k prameni: na Velehrad, 27.6.2017, Autor: Tomáš Kutil

Příloha: Léto s KT

Klášter Kongregace sester Nejsvětější svátosti lze v centru Českých Budějovic velmi snadno přehlédnout. Je totiž „zapuštěn“ do okolní zástavby, nijak nevyčnívá. Nejlépe ho lze poznat podle dětského smíchu, protože jeho součástí je i školka provozovaná sestrami. Nás ale zajímala ta část domu, kde je dílna zvaná Paramenta. Právě v ní vznikají nejen liturgické oděvy, ale například i obecní, hasičské nebo spolkové prapory.
V dílně pracují jak řeholnice, tak civilní zaměstnanci. Jedna ze sester se věnuje výhradně malování na hedvábí a plátno. Na složité výšivky mají i speciální stroj propojený s počítačem. Požadovaný vzor nakreslí pracovnice v počítači a stroj ho pak vyšije na příslušný kus látky. Díky tomu mohou vzniknout i velmi drobné výšivky.
Každý kus je originál. Ornáty, dalmatiky i pluviály (zdobený plášť využívaný např. při procesích, svatbách či pohřbech) vznikají na zakázku. Výroba jednoho kusu trvá průměrně tři dny, záleží na náročnosti. Někteří zákazníci si vyberou z katalogu, jiní chtějí našít vlastní vzory. „Za měsíc stihnu vyrobit zhruba deset ornátů a dva pluviály, někdy dělám i oblečení pro ministranty,“ popisuje švadlena Iveta Vinšová.
Její kolegyně se pak věnuje hlavně štolám. „Máme to tak rozdělené. Když je potřeba, vypomůžeme si, ale většinou pracujeme každá na svém,“ připojuje Vinšová. Ornát musí vždy nejprve nastříhat, připravit pruhy pro vyšívání, podložit a nastehovat. Pak ho pošle kolegyni, která vyšívá, aby na něj umístila žádané ozdoby. Následně ho kompletuje.
Jednoduchý střih, bohaté vyšívání
„Jsem vyučená zakázková krejčová, na liturgické oděvy jsem si musela chvíli zvykat. Jsou u nich sice jednodušší střihy, ale jsou náročnější v přípravě na vyšívání nebo lemování,“ vysvětluje Iveta Vinšová. Protože pracuje s poměrně drahými materiály (např. brokátem), musí dávat pozor, aby práci nekazila. Cena bohatě vyšívaného pluviálu se totiž pohybuje mezi osmi a třinácti tisíci korunami.
A pro koho ve společnosti Paramenta šijí? Například pro českobudějovického biskupa Vlastimila Kročila, jednu štolu dělali dokonce jako dárek pro Svatého otce, jezdí za nimi kněží z celé republiky. Nejvíce je zásobují trapisté – ti z Nového Dvora i z Francie. Jen letos od začátku roku do Velikonoc pro ně vyrobili osm ornátů. „Trapisté ale nepoužívají české látky, dodávají si svoje. Mají je hodně barevné, někdy i květované,“ popisuje Iveta Vinšová, která i se svou kolegyní ráda sleduje různé poutě a slavnostní bohoslužby. Koukají na ně ovšem profesionálním okem. Hodnotí, jak povedené jsou ornáty, a poznají ty, které prošly jejich rukama. „Pak si o tom v práci povídáme,“ uzavírá švadlena.