Vydání: 2005/44 Komunisté včera, dnes a zítra?, 31.10.2005, Autor: Hana Imlaufová

Otázku, která vás tíží, musí dříve či později řešit každý zodpovědný rodič. Ať už máte dítě předškolní, školáka či dospívajícího, společný dotaz může znít takto: Jak může mé dítě obstát ve světě, který má žebříček hodnot poskládaný jinak než my a který relativizuje i nejzákladnější hodnoty jako láska, pravda, odpovědnost, manželství, lidský život atd.?

Za nejdůležitější považuji budovat a stále posilovat sebedůvěru dítěte. Začít je možné již odmalička, kdy se učí rozeznávat hranice a respektovat je. Dítě se s vaší pomocí učí poznávat, co je správné, a co ne. Mělo by být často chváleno, oceňováno, povzbuzováno od otce i matky a bezpodmínečně milováno. V předškolním věku může být sebedůvěra dítěte posilována ještě tím, že k ocenění a pochvale přidáte i maličký kousíček odpovědnosti, kterou bude dítě s vážností celé rodiny prožívat. Jakmile začne chodit do školy, pomáhejte mu najít to, v čem je šikovné, snažte se to rozvíjet, aby mohlo v něčem vynikat. Aby vaše dítě umělo obstát, potřebuje mít kromě dostatečné sebedůvěry i co největší množství pestrých zážitků - ať už jsou to společné hry doma nebo v přírodě, výlety, návštěvy kulturních akcí, společné „tvoření“, společná četba nebo nejrůznější akce s přáteli a jinými rodinami. Někdy je vhodné, když se rodiče rozdělí a s dítětem si vyjde na procházku jen otec nebo jen matka. Váš syn či dcera bude v tu chvíli šťasten, že rodič něco prožil pouze s ním. Pocit jedinečnosti je pro posílení sebedůvěry a otevřenosti ve vztahu velmi potřebný. Když bude mít pak o čem svým spolužákům vyprávět, jistě se nebude cítit „hloupě“.

Pokud se týká televize, mělo by její sledování mít ve vaší rodině jasně vymezené hranice. Neměla by se pouštět „jen tak, jestli tam něco je“. Pořady by bylo vhodné vybírat předem podle programu. Když dokážete vy jako rodiče televizní programy vybírat, postupně tento způsob chování přijmou také vaše děti (podobně jako přijmou např. způsob stolování). Je-li to možné, sledujte alespoň některé filmy společně s nimi. Potom bude zcela přirozené, že budete moci hovořit o tom, co bylo dobré, a co ne. Děti se tak učí nejen rozlišovat, ale také diskutovat. Pokud nechcete, aby se na nějaký pořad dívaly, vysvětlete jim to, a naplňte večer nějakou příjemnou společnou činností. Když se bude chtít vaše dítě dívat na film, který je dobrý, ale dávají ho později večer, občas mu to dovolte a dívejte se s ním. Pokud párkrát zažije tuto výsadu, nebude se cítit jindy ochuzováno. Počítejte s tím, že v kolektivu se vaše děti odlišovat budou. To je fakt. Když ale budou mít dostatečnou sebedůvěru, tak tuto odlišnost unesou. Svědectví mnoha rodin to potvrzuje. Ať je pro vás nadějí, že to jde.