Vydání: 2009/45 Fair Trade, 4.11.2009, Autor: Aleš Palán

Některé farnosti v ČR působí dlouhodobě ve svých teritoriálních hranicích. Jiné se postupně rozrůstají, jak přijímají pod svou správu oblasti z farností rušených či neobsazených. Jsou ovšem také farnosti, které se zmenšují. Jednou z nich je farnost u katedrály sv. Bartoloměje v Plzni.

Když v květnu 1993 vzniklo v Plzni biskupství, byla západočeská metropole rozdělena na tři farnosti. Dnes je jich sedm, poslední z nich vznikla 1. září letošního roku. Katedrální farnost působí v centru města. Okolo ní jsou ostatní plzeňské farnosti slovy biskupa Radkovského uspořádány jako segmenty koláče. Jsou to nově zřízená Plzeň-Západ, dále Slovany, Severní předměstí, Lobzy a Bory. Za poslední jmenovanou farností jsou ještě další v poněkud větší vzdálenosti od centra Litice. Všechny tyto farnosti tvoří vikariát Plzeň-město. V jeho čele stojí Mons. Emil Soukup, farář katedrální farnosti. Právě z farnosti u katedrály sv. Bartoloměje byla nově vyčleněna kvazi farnost Plzeň-Západ. Ta dosud nemá pevné hranice, duchovní správa se teprve ustanovuje. Farnost na západě města měla vzniknout už ve čtyřicátých letech, kdy zde františkáni začali stavět kostel sv. Antonína. Za pár let po válce ale bylo jasné, že výstavba kostela jde na dlouhou dobu stranou. Zůstaly základy a tzv. krypta pod podlahou kostela, františkáni stihli postavit ještě kazatelnu, která slouží dnes jako balkon přilehlé budovy. Dnes o dostavbě kostela nemůže být ani řeči: v době komunismu byl totiž napříč rozestavěným chrámem vystavěn mnohaposchoďový panelák. Zbourat ho samozřejmě nepřipadá v úvahu, nová farnost tak bude muset hledat místo pro svůj kostel jinde, dále od centra. Plzeňské farnosti nespravují jen diecézní kněží, ale také salesiáni, františkáni a dominikáni. Vzhledem ke specifikům spirituality těchto řádů si mohou zdejší věřící vybrat, do které farnosti budou chodit. Příslušnost k farnosti tedy není zdaleka jen záležitostí čistě teritoriální. Při posledním sčítání bylo v kostele sv. Bartoloměje zhruba 480 věřících. Farář Emil Soukup má výpomoc v pateru Ludolfovi Kazdovi, rektoru kostela Nanebevzetí Panny Marie. Jako studentští kaplani při tomto kostelu působí Vojtěch Soudský a Pavel Petrašovský. Farnost sídlí v objektu bývalého františkánského kláštera. Je to farnost spíše starších lidí, ale na dopolední nedělní mši svatou do katedrály přichází i hodně mladých. Kolem kostela Nanebevzetí Panny Marie se soustřeďují studenti, každou středu tu mají mši svatou a setkání na faře. Diecézní muzeum, které zde sídlí, je v současné době kvůli rekonstrukci mimo provoz.