28.3.2013, Autor: Jaroslav Šubrt
Když jsem se před pár dny na internetu procházel polskými médii, zaujala mě zpráva, že 20. března 2013 přesně o půlnoci ukončil svou činnost v Polsku údajně nejpopulárnější tradicionalisticky zaměřený facebookový profil s názvem Kronika Novus Ordo.
Celých osm let se jeho tvůrci snažili vytrvale upozorňovat na údajné nešvary, které se v katolické církvi šíří od posledního koncilu. Terčem jejich ironických filipik byly nejen různé ekumenické církevní iniciativy, nýbrž – a to především – praxe spojená s „pokoncilní“ liturgií. Uživatel zdůvodnil své rozhodnutí takto:
Když jsem sledoval papežské bohoslužby, zejména však dnešní mši svatou slouženou papežem Františkem, nezbývá mi, než s velkým smutkem konstatovat, že nespatřuji nejmenší smysl v tom, abych dál pokračoval ve vedení tohoto uživatelského profilu. Nemá smysl upozorňovat na liturgickou ledabylost a svévoli u řadových kněží či biskupů, dopouští-li se jich sám Svatý otec František. On je na to patrně zvyklý po více než čtyřicetileté pastorační praxi v latinskoamerické církvi, kde – jak jistě naši čtenáři dobře ví ze zpráv uveřejňovaných na našem profilu – misál, předepsané rubriky i řada dalších věcí bývají povětšinou chápány pouze jako jakýsi soubor nezávazných doporučení určených celebrantovi.
Co k tomu dodat? Snad jen to, že z prohlášení je cítit především obrovské zklamání a deziluze autora výše citovaných řádek. Není jistě nic příjemného, když se člověku zhroutí jeho svět. Každý z nás, třebaže v jiných okolnostech, něco podobného v životě zažil nebo ho to možná ještě čeká. Ale nejspíš se už Duch Svatý nemohl dál dívat na to naše trapné hašteření o nepodstatných detailech – krajkách, hermelínech, mozetách, červených střevících a dalších nesmyslech. Před papežskou volbou se často hovořilo o tom, že příštím papežem by měl být někdo z oněch částí světa, kde dnes žije v celosvětovém měřítku největší počet katolických křesťanů. Možná to bylo ještě trochu jinak. Možná právě lidé z těchto zemí, kteří musí v konfrontaci s každodenní realitou řešit úplně jiné problémy než my tady u nás, mají právě proto mnohem blíž k pravdě evangelia. Nový papež František nám to dnes a denně dokazuje.
