Vydání: 2022/43 Nebojujte, jednejte, 18.10.2022, Autor: Alena Scheinostová

Tvůrčí tým kolem režiséra Petra Václava, producenta Jana Macoly a souboru staré hudby Collegium 1704 v čele s Václavem Luksem usiluje o znovuobjevení neslavnějšího českého umělce 18. století Josefa Myslivečka (1737–1781) už delší dobu. V loňském roce vyšla ve Vyšehradu kniha amerického muzikologa Daniela E. Freemana Il Boemo: Průvodce po životě a díle Josefa Myslivečka, 21. října se v nově zrekonstruovaném pražském Clam-Gallasově paláci otevírá životopisná výstava (přístupná do 29. ledna 2023), na počátek příštího roku Collegium 1704 plánuje vydání CD s vybranými Myslivečkovými áriemi.
Film je pak jakýmsi uměleckým zhodnocením desetileté práce, kdy Petr Václav a Václav Luks studovali dostupné prameny o skladatelově životě a konzultovali s odborníky. Snímek vznikl v česko-slovensko-italské koprodukci, natáčel se v 18 lokacích v Česku (včetně např. Karlova mostu nebo doksanského kláštera) a v Itálii (od Benátek přes Neapol po Řím a Palermo). Podíleli se na něm umělci a tvůrci 29 národností včetně světových hvězd současné operní scény, jako jsou kontratenorista Philippe Jaroussky nebo sopranistka Simona Šaturová. Těžiště příběhu leží v Itálii, a tak se ve filmu mluví hlavně italsky, včetně představitele titulní role Vojtěcha Dyka – jednoho z nemnoha účinkujících českých herců – který si kvůli roli alespoň základy tohoto jazyka osvojil.
Mistrovský obraz i zvuk
Odpovídá to příběhu, který sledujeme: synek z pražské mlynářské rodiny, nadaný hudebník a absolvent jezuitských škol, přichází do Itálie, kde chce prorazit jako komponista (zpočátku jej mimochodem finančně podporovali strahovští premonstráti). To se mu postupně – snad díky vroucím modlitbám, spíše však díky náklonnosti bohatých a vlivných žen – podaří, skládá pro nejzářivější pěvecké hvězdy, církevní hierarchy i pro královské rodiny. Jeho závratná kariéra však netrvá ani dvacet let, skladatel rychle padá na dno a umírá znetvořený syfilidou v bídě a opuštěnosti.
Vpodstatě přímočaré vyprávění „oblékli“ tvůrci do spektakulárních, historicky co nejvěrnějších kostýmů a prostředí, ale především do jedinečné Myslivečkovy hudby. Noční plavby po benátských kanálech, divadelní lóže dobové smetánky i salony (chvílemi až příliš) svobodomyslných dam doprovázejí a propojují brilantní árie i instrumentální kusy, které Collegium 1704 pro film nově nastudovalo, a současným posluchačům je tak v této kvalitě zpřístupňuje vůbec poprvé. Není bez zajímavosti, že mnoho scén bylo natočeno za svitu svíček, aby byla dobová atmosféra co nejautentičnější.
Možná tento „klasicistní muzikál“ nevypráví zcela důsledně o historickém Myslivečkovi. Možná je spíše kostýmní variantou na příběh o rychle stoupající a strmě padající hvězdě, která cestou za úspěchem zaprodala svou duši.
Jak ale tvůrci předeslali, chtěli k Myslivečkovi, a zvláště k jeho dílu, opět přitáhnout pozornost, kterou si geniální komponista bezesporu zaslouží. A to se jim jistě podaří – i kdyby třeba Il Boemo nezvítězil v klání o filmové Oscary, kde se bude ucházet o titul nejlepšího zahraničního filmu roku 2022.