Vydání: 2017/13 Svou duši poroučím Bohu, 28.3.2017, Autor: Martin T. Zikmund

Dvoupokojový byt ve čtvrtém patře obyčejného činžáku. Na stole leží datle, sušené ovoce a mléko. Maročan Mihoual, jeho žena Tardane a tři děti čekají těžko uvěřitelnou návštěvu – papeže. František již přichází, a zatímco popíjí sklenici studeného mléka, Tardane mu vypráví, jaké je to být muslimem v Itálii. Přitom nejmladší syn Mohammed dává papeži obrázek, který pro něj namaloval: basketbalové hřiště s mešitou a kostelem. Fotí se a neobvyklý host pokračuje o patro výš navštívit jednoho starého pána. Potud rakouská katolická agentura kathpress, která Františkův pastorační postup při celé návštěvě Milána označila za ukázkový návod k použití exhortace o hlásání evangelia v současném světě Radost evangelia.
Navštívil také rodinu sezdanou civilně, kde se paní Dorotea Falcone stará o svého velmi nemocného muže. „Jsme zvyklí, že papež navštěvuje chudé a ubohé, ale kdo to kdy viděl, aby přišel do rodiny, jako je ta naše?“ sděluje poté novinářům z deníku La Stampa. O návštěvě předem věděla, a tak napekla drobné pečivo, které Svatý otec požehnal, aby jej rozdala všem, kdo prosili jejím prostřednictvím papeže o modlitbu.
„Přicházím do Milána jako kněz,“ uvedl Svatý otec ještě na tomto okrajovém chudém sídlišti Case Bianche (Bílé domy), když od několika tisícovek lidí obdržel ručně tkanou štolu. „Mé kněžství, stejně jako kněžství vašeho faráře a dalších kněží, kteří tu pracují, je Kristovým darem. Avšak zároveň je utkáno vámi, našimi lidmi, jejich vírou, lopotou, modlitbami i slzami. To všechno vidím ve znamení této štóly,“ odpověděl pohnutý papež.
Strážci služby
Dále pokračoval plnými ulicemi do centra, do slavného Dómu, katedrály Narození Panny Marie, kde na něj už čekali kněží, jáhni, řeholníci a řeholnice. Svatý otec zde téměř hodinu odpovídal na dotazy. Mnoho energie a času podle něj pohlcují kněžím povinnosti spojené s pokračováním v tradičních formách služby. „Je proto dobré, že jsou před námi nové výzvy,“ reagoval na jednu otázku kněží. „Nesmíme se jich obávat, mnohem horší by byla víra bez výzev, která sama sebe považuje za již hotovou, jako by už všechno bylo řečeno a uskutečněno.“ Jáhnům pak zdůraznil, že se nemají považovat za polokněze, ani za pololaiky, ale mají žít své charisma služby: „Vy jste strážci služby v církvi: služby slova, služby oltáře a služby chudým.“ Řeholnice a řeholníky, když poukazovali na své tenčící se řady, zase papež povzbudil odkazem na původní étos jejich řádů. „Naši otcové a matky zakladatelé nikdy nemysleli na to, aby jich bylo mnoho nebo aby tvořili většinu. Naši zakladatelé byli Duchem Svatým v konkrétní dějinné chvíli vedeni tak, aby svým bratřím radostně podávali evangelium. Chtěli obnovit a budovat církev jako kvas v těstu, jako sůl a světlo světa,“ cituje Františka Vatikánský rozhlas.

MARTIN T. ZIKMUND