Vydání: 2016/45 Papež František ve Švédsku, 1.11.2016

Od loňského prosince mohli lidé v českých a moravských diecézích putovat s touhou po smíření k branám milosrdenství, „aby zakusili lásku Boha, který potěšuje, odpouští a dává naději“. Velký zájem o poutě zaznamenali například v bazilice Panny Marie ve Ždáru nad Sázavou. „Návštěvnost byla opravdu mimořádná a všem jsme sloužili hlavně svátostí smíření,“ říká správce farnosti P. Vladimír Záleský. Poutníky mohl počítat v desítkách tisíc včetně tak vzdálených míst, jako je Turín nebo Los Angeles. Obdivovanou ozdobou všech poutí byla pak unikátní Porta sancta. „Pět desítek místních farníků – amatérských řezbářů ztvárnilo na dílech z lipového dřeva známé biblické výjevy, které souvisí se záchranou člověka, odpuštěním a milosrdenstvím. Bránu jsme pak složili uvnitř baziliky, aby se poutníci mohli soustředit na modlitbu až v tichu kostela,“ vysvětluje kněz.
Jako první uzavřou Svatou bránu v Praze v kostele Nejsvětějšího Srdce Páně, a to již 4. listopadu. „Měli jsme poutní program devíti prvních pátků a na ten desátý bychom ho chtěli uzavřít. Přijede i generální vikář,“ říká tamní farář Jan Houkal.
Emeritní plzeňský biskup František Radkovský, v jehož diecézi bylo nominováno nejvíce, tedy sedm, misionářů milosrdenství, zdůrazňuje, že šlo o mimořádnou událost. „Věřící nemuseli, tak jak je to v jubilejních letech obvyklé, odjíždět do Říma, aby ve Svatých branách římských bazilik získali mimořádné milosti, ale díky papeži Františkovi mohli projít Svatými branami ve vlastní katedrále a také v dalších vybraných kostelech domácích diecézí a získat tyto milosti prakticky doma,“ upozorňuje biskup.