Vydání: 2009/27 Cyrilometodějské dvojčíslo, 30.6.2009, Autor: Aleš Palán

Pohoří Chřiby má pro poutníka jednu nepopiratelnou výhodu: není ještě tak zasaženo turismem jako jiná podobně atraktivní místa. V Chřibech se dá chodit celý den a nepotkat živáčka. Naopak se zde dá nahlédnout do dávné historie. Několik zdejších lokalit je spojeno s osídlováním krajiny v době Velkomoravské říše. Prim v tomto směru hraje Hora sv. Klimenta vzdálená čtyři kilometry od Osvětiman.

Klimentek, jak se poutnímu místu lidově říká, leží v nadmořské výšce 461 metr. Na vrcholku nalezneme vykopávky kostela, dřevěnou kapli a zvonici sv. Gorazda. Místo má svou nezpochybnitelnou poetiku a kouzlo. Doslova dýchá historií. Není divu: sv. Kliment je odedávna spojován s cyrilometodějskou tradicí. Už svůj název prý získal podle toho, že věrozvěstové údajně na toto místo přinesli ostatky sv. Klimenta. Hora byla osídlena skutečně už v 9. století, ve 12. století ale nalézáme zdejší hradisko opuštěné. V polovině 14. století zde vznikl augustiniánský klášter, avšak i ten záhy osiřel. Osvětimany samotné máme písemně doloženy až v roce 1350. Jednu dobu je vlastnil rod rytířů Smetanů – Jiřík Smetana dokonce žil jako poustevník právě na Klimentku. „Osvětimany vždy patřily mezi obce chudší. Trpěly válkami a častými požáry. I přes nedostatek orné půdy se obyvatelé živili převážně zemědělstvím a prací v lese,“ dočítáme se na internetových stránkách obce. Dnes jsou Osvětimany s devíti sty stálými obyvateli a dalšími stovkami chatařů centrem malého mikroregionu. Skutečnost, že jsou Osvětimany opravdu aktivní, dokládá i ocenění Bílou stuhou v soutěži Vesnice roku před osmi lety. Na Klimentku stále probíhají slavné poutě. Neoficiální poutě se tu přitom pořádaly ještě za komunismu. „Pokaždé jsme se sešli před dřevěnou kaplí, s mnohými jsme se za ta léta už znali, povyprávěli, zavzpomínali a poseděli. (…) Najednou zapomenete na všechny ty starosti a neduhy, které se na vás odevšad hrnou,“ vzpomíná na toto období Borek Žižlavský v knize Svatý Kliment u Osvětiman v zrcadle dějin.

NÁHODA? URČITĚ NE

Pokud to máte na Klimentek daleko, můžete si jeho současnou atmosféru přiblížit v jednom díle televizního Putování po poutních místech Čech, Moravy a Slezska. Režisér tohoto projektu Jiří Šindar vzpomíná, že Osvětimany byly vůbec prvním místem, které v rámci příprav televizního cyklu navštívil. „Když jsem se vydal k tomuto místu chřibskými lesy, aniž bych to tušil, přišel jsem tam zrovna na závěr pravidelných Gorazdových dnů – přišel jsem do chrámu, jehož klenbu tvoří vzrostlé stromy. Byla to náhoda? Určitě ne,“ uvažuje režisér. Pak proběhlo natáčení, Jiří Šindar navštívil se štábem další čtyři desítky poutních míst v celé republice, ale na Klimentek nezapomněl. „Už jsem tam dlouho nebyl… a měl bych to napravit. Přijít na místo, kde i vlastní dech dostává jiný rozměr. Proto jsem zařadil do úvodní znělky televizního cyklu o poutních místech záběr právě z Klimentka,“ říká.