Vydání: 2020/46 Na Bílou horu pro smíření, 10.11.2020, Autor: Tereza Zavadilová

Od mohyly, symbolického místa smrti, k symbolu smíření kráčel v chladném nedělním odpoledni průvod na připomínku bitvy, která se odehrála 8. listopadu 1620. V modlitbě se spojily církve i židovská obec, aby vyznaly minulá zranění, prosily za odpuštění a naději do budoucna.
Ekumenické nešpory vedli předseda České biskupské konference Jan Graubner a předseda Ekumenické rady církví a synodní senior Českobratrské církve evangelické Daniel Ženatý. Úryvek z Janova evangelia přečetl u mohyly arcibiskup Graubner: „Neprosím však jen za ně, ale i za ty, kteří skrze jejich slovo ve mne uvěří; aby všichni byli jedno jako ty, Otče, ve mně a já v tobě, aby i oni byli v nás, aby tak svět uvěřil, že ty jsi mě poslal.“
V následné Ženatého promluvě zaznělo: „Je děsné, když člověk zabíjí člověka, nadto když ten, kdo se hlásí ke Kristu, zabíjel jako svého úhlavního nepřítele toho, kdo se hlásil k témuž Kristu. Bolí nás takové zneužití Kristova jména.“ Předseda ERC připomněl historická i současná zneužití víry, třeba antisemitismus, a jejich příčiny. „Hrozí nám to tehdy, když nás omámí touha prosazovat evangelium jinou mocí než mocí Ducha Svatého. K šíření naděje a lásky si nelze vypůjčit moc, která působí skrze nenávist k lidem jiné rasy, náboženství, pohlaví nebo sexuální orientace,“ dodal. A na závěr pochválil dosavadní ekumenickou spolupráci a vyzval k jejímu pokračování.
Kajícné modlitby
Na závěr setkání byl v Aleji Českých exulantů odhalen Kříž smíření německého benediktina a uměleckého kováře Abrahama Fischera. Cestou od mohyly se průvod, včetně světlonošů v dobových kostýmech, třikrát zastavil ke kajícné modlitbě – pronesli ji plzeňský biskup Tomáš Holub, patriarcha Církve československé husitské Tomáš Butta a vrchní zemský rabín Karol Sidon.
Smíření jako Boží dílo
Kříž odkazuje k hlubšímu duchovnímu významu smíření, které není jen lidským úsilím, ale i Božím dílem (více v KT 45 a KT 31). „Děkuji za tento úžasný projekt a skvělou spolupráci. To se podaří, jen když to všichni opravdu chtějí,“ vzkázal autor díla SMS zprávou, kterou při odhalení kříže přečetla Francesca Stanislava Šimuniová, benediktinka z bělohorského opatství Venio. Právě sestry před lety vznik Kříže smíření iniciovaly, spolufinancovaly jej Praha 6 a Česko-německý fond budoucnosti.
Že jsou smírčí kříže součástí české duchovní tradice, připomněl P. Stanislav Přibyl, generální sekretář ČBK. „Chceme, aby se Kříž smíření stal trvalou připomínkou bělohorských událostí a místem symbolických akcí – například poutní cesty, do níž lze zařadit i nedalekou mohylu a hrob padlých v klášteře benediktinek,“ uvedl. Po odhalení kříže následovaly společné přímluvy, modlitba Páně a závěrečné požehnání. Poté se lidé mohli odebrat do poutního areálu Panny Marie Vítězné a zapálit zde svíčku u ekumenického hrobu padlých vojáků.
Zhřešili jsme proti sobě
Již v předvečer výročí v sobotu 7. listopadu se u mohyly na Bílé hoře setkali Jakub Sadílek, provinciál františkánů, a Petr Kácha, pastor církve Křesťanská společenství. V rámci Iniciativy smíření 2020, která se před protipandemickými opatřeními měla konat ve složení stovky kněží a stovky protestantských pastorů, si takto ve dvou navzájem vyznali dávné viny svých souvěrců a prosili Boha o odpuštění. „Zhřešili jsme těžkými hříchy nadřazenosti, pýchy, souzení a násilí. Odpusť, že jsme se navzájem odsuzovali jako kacíři, bludaři a odpadlíci, že jsme lidem poskytli falešný obraz tebe a zavedli je na scestí,“ vyznali. Katolíci pak jménem františkána Sadílka odpustili protestantům „vyvolání stavovského povstání a rozpoutání třicetileté války nebo násilí během husitské revoluce“. A protestanti jménem pastora Káchy odpustili katolíkům zase „nucená přestoupení na jejich víru, vyhánění z vlasti, křížové výpravy proti husitům, upálení Mistra Jana Husa nebo Jeronýma Pražského“. A nakonec si slíbili, že se budou navzájem přijímat jako děti jednoho Otce a nejitřit staré křivdy. „Staré věci pominuly a hle, je tu nové,“ uzavřeli.
Na jaro spolek chystá podpis Deklarace smíření a už nyní vyzývá k akci „Ruce smíření“: aby si jednotliví katolíci a protestanti navzájem podali ruce, vyfotili se při tom a snímky poslali spolku (více na iniciativasmireni2020.cz).