Vydání: 2013/33 Křesťané slaví mariánský svátek, 14.8.2013, Autor: Jiří Prinz

Divadelní představení, soutěže a hry pro děti, muzea otevřená zdarma veřejnosti. Takovou nabídku připravili na 15. srpen pro návštěvníky baziliky Nanebevzetí Panny Marie na moravském Velehradě. Ani na jiných mariánských poutních místech však nechtějí zůstat s oslavami pozadu. Ve Staré Boleslavi například rozložili oslavy hned do dvou dnů – čtvrtka a neděle. V neděli zde slavnost vyvrcholí bohoslužbou, kterou bude celebrovat český primas kardinál Dominik Duka.

Proč je právě tomuto svátku věnována v církvi taková pozornost a co je vlastně jeho podstatou? „Dogma o nanebevzetí Panny Marie bylo vyhlášeno papežem Piem XII. v roce 1950 a říká se v něm, že Matka Boží byla na konci svého pozemského života vyzdvižena s tělem i duší do nebeské slávy,“ uvádí teolog P. Ctirad Václav Pospíšil a objasňuje, na základě čeho bylo dogma vyhlášeno, když o Mariině nanebevzetí Bible nic neříká: „Za vším stojí velmi prostá logika: Maria je v Písmu vždy úzce spjata s údělem svého Syna. Syn vstal z mrtvých a je oslaven jako celý člověk. Zdá se proto nesmyslné, aby Maria, která dala Slovu lidské tělo, podléhala porušenosti v hrobě.“  

Víra v nanebevzetí Panny Marie sahá až do dob církevních otců, a od raných křesťanských staletí tak byla součástí mariánské úcty. Podle P. Pospíšila je pro dnešní generaci křesťanů důležité, aby mariánská úcta ve 21. století byla zdravě sebekritická a primárně se zaměřovala nikoli k Marii, nýbrž ke Kristu a Bohu Otci. „Přehánění v oblasti mariánské úcty ‚Mariinu věc‘ ve skutečnosti značně diskredituje a poškozuje,“ míní teolog a dodává, že zdravá mariánská úcta rozhodně neznamená, že by se člověk musel poddat čiré citovosti a rezignovat na požadavky myšlení. „Mariánská úcta neznamená věčnou dětinskost ve vztahu k ‚velké matce‘. Nebeský Otec totiž chce, abychom dospívali k pravé svobodě a duchovní dospělosti. Jak rosteme, je nám dáváno na srozuměnou, že Maria není pouze naší matkou, nýbrž také sestrou,“ uzavírá teolog.