Vydání: 2010/23 Svobodné volby, 1.6.2010, Autor: Václav Štaud

Šternberk není poutním místem, a přesto je městem poutí. O známé hromniční pouti matek se čtenář dočte na jiném místě, oblibu získává i každoroční pouť manželů. A nemohou chybět ani oslavy patrocinia farního chrámu Zvěstování Páně. Nekonají se v neděli, ale přímo v den slavnosti. Letos to bylo ve čtvrtek.

Organizátoři pouti a její účinkující zaujímají místa dlouho před začátkem večerní bohoslužby. V kostele stále vládne krutá zima. Proto se sbor připravuje na klášterním dvoře. V ambitech gotické křížové chodby znějí latinské písně jako dokonale stylové uvítání všech příchozích. Obrovská chrámová loď, naplněná pavučinou lešení, je uzavřená. Ale farnímu společenství stačí ke mši svaté prostorné kněžiště s kapacitou 200 lidí, jež prošlo opravou dříve. Všichni si tak mohou užít blízkost díla Petra Parléře – gotické Šternberské madony. Vlastně její věrné kopie na hlavním oltáři, protože vzácný originál patří k perlám sbírek Arcidiecézního muzea v Olomouci.

ODHOĎME PŘEDSUDKY!

Setkání pokračuje v sálech farní budovy, mezi plátny slavných umělců. Farníkům však obrazy šlechticů, světců a církevních hodnostářů nejsou vzácné, pozorně naslouchají slovům faráře P. Antonína Pechala. Rekapituluje totiž předchozí období a rýsuje kontury úkolů, jež budou následovat. Výčet připravovaných akcí je dlouhý, mnoho z nich vychází z podnětů kněžského roku. Kněz mnohé nabízí a také se ptá: „Jak budeme působit dál? Před rokem jsme rozhodli, že se pustíme do oprav, které nemají široko daleko obdoby. Zatím se dílo daří. Čistíme stěny kostela od staletých nánosů špíny. Bude to ale polovičatá práce, pokud neočistíme také sebe, pokud se nesmíříme s Bohem a lidmi. Dobrou funkční rodinu neudělá krásný dům, ale vzájemné vztahy plné lásky a odpuštění.“ Šternberský duchovní správce pak navrhuje, aby se farnost podílela i na usmíření událostí, které před druhou světovou válkou a po jejím skončení otřásaly jejich tehdy sudetoněmeckým městem. „Od té doby uplynulo 65 let. Nejsme o nic lepší než lidé, kteří zde žili před námi a nějak si vzájemně ublížili. Odhoďme konečně předsudky a každou možnou zášť,“ dodává kněz a zve na pouť do Rakouska, kde se účastníci mimo jiné pomodlí nad hrobem posledního německého faráře města Šternberka P. Dominika Willnera. Přestože byl antinacistou a dlouho za to trpěl v koncentračních táborech, po osvobození byl i on vypuzen z města. „V jeho osudu se promítá absurdnost všech národnostních vášní,“ zdůrazňuje P. Antonín Pe- chal. Další slovo při poutním setkání dostává manažer projektu restaurování vzácných kostelních fresek Marian Marghold, který farníky pečlivě seznamuje s postupem prací. Závěr nad bohatě prostřenými stoly pak dlouho do noci patří přátelským besedám všech účastníků farní slavnosti…