- Katolický týdeník

Záhřebské sympozium o manželství a rodině
Biskupské konference Chorvatska, Česka, Rakouska a Maďarska uspořádaly v rámci Středoevropských katolických dnů sympozium o manželství a rodině nazvané „Rodina - střed církve a společnosti?“. Pracovního víkendu 23. - 25. dubna se v Záhřebu zúčastnilo více než 200 delegátů ze zemí střední a jihovýchodní Evropy. Účastníky z České republiky vedl brněnský biskup Vojtěch Cikrle a exarcha řeckokatolické církve Ladislav Hučko.

Vlastní organizace sympozia se ujali chorvatští odborníci na pastoraci spolu s Národním centrem pro rodinu v Brně, Institutem pro manželství a rodinu ve Vídni a s Maďarským katolickým rodinným svazem. Tematicky navázali na březnové brněnské sympozium o rodině „Jak budeme zítra žít“. To se zabývalo především strategií podpory rodiny, vzhledem k demografickému vývoji v Evropě, jejíž populace neustále klesá.

POMOC PŘEDPOKLÁDÁ ZNALOST
V Záhřebu se odborníci věnovali především novým potřebám v pastoraci dnešních rodin. Aby pastorace mohla účinně dopomáhat rodinám k naplňování Božího zjevení obsaženého v učení církve, musí vycházet z hluboké znalosti všech překážek, které se dnes rodinám při následování Krista staví do cesty.

Už na brněnském sympoziu se hovořilo o tom, jak komplikovanost života, jeho vysoké tempo a nepřiměřené nároky na osobní profesní angažovanost negativně ovlivňují rodinný život. Oblast vztahů mezi mužem a ženou se zároveň musí vypořádat s prudkým nárůstem vzdělanosti žen, a tedy i se změnami v náplni mužských a ženských rolí. Tyto nové nároky na rodinu však nemají být překážkou. Naopak by měly sloužit k prohlubování vzájemných vztahů mezi manželi.

Přednášející i diskutující v pracovních skupinách záhřebského sympozia konstatovali, že mnozí manželé nechápou společný život jako obdarování. Stal se jim břemenem, které mnohdy nedokáží unést. Výsledkem je zvyšující se rozvodovost (i mezi katolíky), pokles počtu dětí narozených v manželství i stoupající počet těch, kdo žijí bez uzavřeného manželství nebo žijí ve druhém manželství po civilním sňatku.

PŘIJETÍ ROZVEDENÝCH
Závěrečné komuniké sympozia tedy vyzývá k tomu, aby byla lidem, kterým se z rozličných důvodů svátostné manželství nevydařilo, poskytnuta veškerá pastorační pomoc ve farnostech i v odborných centrech zřízených církví, aby tak mohli být nově (přiměřeně vzniklé situaci) začleňováni do církve. Nemají se setkávat s odsouzením, ale s porozuměním a přijetím.

Účastníci sympozia také zdůraznili význam přípravy na manželství. Na ně by měly být děti přiměřeně věku připravovány nejprve v rodině, potom i ve škole. Do bezprostřední přípravy na manželství i doprovázení manželských párů a rodin se dnes zapojují nejen kněží a farnosti, ale i nová církevní hnutí a zkušenější manželské páry. Profesor Josip Grbac z chorvatské Rijeky nabídl ve svém příspěvku alternativu k mnohde rozšířenému názoru, že potíže způsobují vzrůstající nároky na kvalitu manželství. Řekl, že „církev chce vést věřící k chápání svátosti manželství jako svátosti spásy. V tomto pojetí se pak manželství může stát darem, jehož hloubku manželé objevují po celý život. Vlastním průvodcem na jejich cestě je sám ukřižovaný a vzkříšený Ježíš.“

Sympozium v Záhřebu uzavřela společná bohoslužba.