LUDMILA SERBUSOVÁ

Měla jsem Dominika Duku moc ráda. Se sestrou jsme chodily na jeho bohoslužby do katedrály. Vždycky měl co říct lidem a nebál se říct i nepříjemnou pravdu. Za komunismu měl tvrdý život, nemohl se prosadit, studovat.

Pocházím z Polabí, a když obec Byšičky, asi 3 km od Lysé nad Labem, slavila tisíc let, kardinál Duka tam měl proslov u kapličky. Znali jsme se s ním už z dřívějška, a tak se s námi vyfotil. Tu fotku mám vystavenou a ráda na ten moment vzpomínám. Měl rád legraci a byl veselý, ale vyžadoval i pořádek a práci.

ALEŠ PROCHÁZKA

Budu na něho v z p o m í n a t v dobrém. Obdivoval jsem jeho paměť a historické i teologické znalosti. Dokázal spatra hovořit o složitých záležitostech. Několikrát jsme se potkali osobně, chodívali jsme na indické velvyslanectví, viděli jsme se v katedrále nebo na setkání bratrstva sv. Jana Nepomuckého či při jeho přednáškách. Viděli jsme se i na Hod Boží vánoční a několikrát jsme hovořili v Arcibiskupském paláci. Setkání s ním byla obohacující. Dokázal prosazovat své názory, někdy třeba i diskutabilní, ale vždy jednal noblesně a myslím, že to všichni oceňovali.

MARTIN KLIMEŠ

Přijeli jsme z Brna. Ani jsme nevěděli, že se budeme takto moci rozloučit. Nedávno byla v Brně divadelní kauza – velmi provokativní divadelní představení, z mého pohledu až urážlivé, na které bych nešel.

Vážím si Dominika Duky za to, že se proti představení postavil legální cestou a podal žalobu za urážku křesťanství. Většina současných duchovních vůdců tyto věci nechává být a on je být nenechával, dělal, co bylo možné. Cením si ho za to, za co je i po svém odchodu vnímán jako kontroverzní postava.

EVA KALIVODOVÁ

Jednou jsem pro Dominika Duku vařila. Před čtyřmi nebo pěti lety byl pozván na akci v komunitním centru pro mládež Nazaret v PrazeKunraticích, kde jsem připravovala oběd – svíčkovou. Chutnala mu. Vnímám ho jako významnou osobnost po Sametové revoluci v těžké době, kdy se církev formovala. Nastoupil po kardinálu Vlkovi, uměl jednat a sehrál významnou státnickou i politickou roli právě jako vyjednavač. Měl na co navazovat – i na období, kdy byl v kriminále.

FILIP ŠEBESTA

Budu na něj vzpomínat jako na člověka l a s k a v é h o, velmi moudrého, sečtělého, ale také na člověka, který byl přísný, byť v tom dobrém slova smyslu. Byl přísný na sebe i na své okolí a také měl pocit, že spása duší není úplně zadarmo, že je pro to třeba něco udělat.

P. JAN GERNDT

Vážil jsem si ho zejména pro jeho vřelý, lidský a chápající vztah ke kněžím. Člověka uvítal jeho široký úsměv, který způsobil, že z vás spadly všechny obavy či nejasnosti. Plně vás chápal, což se mi na něm líbilo snad ze všeho nejvíc.

Ocenil jsem jeho postoj v době pandemie, kdy zastával názor, že kostely mají být otevřené a nemá se věřícím bránit, aby je navštěvovali a aby se konaly bohoslužby. Pokud jsme tehdy (j ako kněží) trošičku překračovali mantinely, měli jsme jistotu, že v něm vždycky budeme mít zastání.