Senát už smlouvu schválil, skupina senátorů se přesto v pondělí 10. března obrátila na Ústavní soud. Výtky se týkají především institutu zpovědního tajemství. Smlouva počítá s tím, že se obdobně vztahuje na pastorační pracovníky. Například oběti zneužívání v církvi už několikrát vyjádřily obavu, aby nebylo využíváno ke krytí těchto činů. „Chceme tyto obavy vyvrátit a ujistit veřejnost, že zpovědní tajemství nedává příležitost k institucionálnímu krytí zločinů, jak někteří tvrdí,“ napsali biskupové v prohlášení, v němž reagují na schválení smlouvy. Celé je k dispozici na webu cirkev.cz. Konkordát podle nich stvrzuje svobodu náboženského vyznání, aniž přináší potřebu dalších změn zákonů.

„Primárním příjemcem ochrany ze smlouvy jsou lidé, nikoli církev jako instituce. Tato ústřední myšlenka se zdůrazňuje v článcích týkajících se péče o nemocné, osoby umístěné v zařízeních sociálních služeb nebo ve věznicích. Věříme, že ratifikace smlouvy může poskytnout užitečné impulzy na společné cestě, na níž se církev a stát – každý ve svém oboru – zasazují o plné uznání důstojnosti lidské osoby,“ dodávají.

Pro schválení smlouvy hlasovalo 92 ze 152 přítomných poslanců, především zástupci vládních stran, ale podpořilo ji také 18 poslanců ANO. Většina přítomných poslanců ANO a poslanci SPD se zdrželi, proti byli Piráti.

Sněmovna se zároveň hlasy 110 ze 154 přítomných poslanců shodla v doprovodném usnesení na tom, že záměrem jejího souhlasu se smlouvou nebylo rozšiřovat institut zpovědního tajemství nad rámec platného právního řádu. Současně požádala vládu, aby pokračovala v opatřeních na ochranu obětí zneužívání a dojednala s církvemi vymezení okruhu pastoračních pracovníků.

Parlament se smlouvou zabýval již v roce 2003 a tehdy ji neschválil. Podle něj byla nevýhodná a narušovala rovnoprávnost církví. Zpovědní tajemství v tehdejším návrhu smlouvy nebylo. Pokud konkordát ratifikuje i prezident, Česko se zařadí po bok 64 států včetně 25 evropských, jež obdobnou smlouvu s Vatikánem mají.