Noc kostelů začala vyzváněním zvonů. Na programu byly koncerty, prohlídky, workshopy nebo divadelní představení. Lidé nahlíželi do kostelních sakristií či klášterních zahrad, zkoušeli si zahrát na varhany, stoupali na věže i sestupovali do starobylých krypt nebo jen v tichém zastavení pozorovali, co bylo inspirací pro stavitele křesťanských chrámů. Na řadě míst připravili organizátoři také hry, soutěže či divadlo pro děti, některá společenství zvala návštěvníky i k neformálnímu setkání u dobrého jídla.

„Často vidím z okna své fary, jak lidé berou za kliku kostela a jsou rádi, že je otevřeno. A jsou také mnozí, kteří bydlí docela blízko, ale snad nenašli vhodný okamžik k tomu, přijít a překročit práh. Proto je Noc kostelů velkou příležitostí, aby řada lidí tuto možnost dostala. Každý může najít v pestré mozaice něco, co jej osloví či potěší. Základem je ale pravdivé a srdečné přijetí ze strany těch, kdo jsou v kostele jako doma,“ říká brněnský děkan P. Vladimír Záleský.

V centru Prahy proudili lidé mezi kostely až do pozdních nočních hodin. U sv. Tomáše zaznamenali augustiniáni za celý večer neuvěřitelných 12 tisíc návštěvníků. A do nedalekého kostela u Pražského Jezulátka zavítalo okolo 2 670 lidí. Zájemci si zde mohli prohlédnout nově otevřené návštěvnické centrum pod terasou, organizátoři připravili interaktivní program pro děti a tři violoncellové koncerty. Největší zájem však byl o vstup do krypty pod kostelem, kde je uloženo několik zachovalých mumifikovaných těl v zinkových rakvích. Tři z nich mají prosklená víka. „Kryptu jsme naposledy zpřístupnili před osmi lety,“ říká rektor kostela P. Pavel Pola. Pokračování na str. 6 Kostely se otevřely pro všechny

Krypta měří 67 metrů a rozkládá se pod celým kostelem. Celkem zde bylo uloženo přes tři sta rakví, v nichž spočinuli bratři karmelitáni, šlechtici, rytíři i řeholní sestry. Většina ostatků však byla v 90. letech převezena do Muzea hlavního města Prahy. Kostel navštívilo také mnoho rodin. Někteří srovnávali svůj zážitek z krypty „pod Jezulátkem“ s návštěvou římských katakomb. Jiní si zase vzpomněli, že krypta se nachází i pod pravoslavným kostelem sv. Cyrila a Metoděje, kde se po atentátu na Heydricha schovávali českoslovenští parašutisté. Rovněž ten byl během Noci kostelů otevřen návštěvníkům.

Do Noci kostelů v ostravsko-opavské diecézi se letos zapojilo rekordních 153 chrámů, kaplí, modliteben a sborových domů. Akce opět přinesla nejen chvíle ztišení, ale i kreativní programy, které zaujaly všechny generace. V Mokrých Lazcích se návštěvníci mohli vžít do role ministrantů a vyfotit se v jejich „pracovních úborech“ nebo si popovídat s místní varhanicí a u toho si vyzkoušet hru na největší hudební nástroj. „Loni jsme s akcí začínali, letos jsme kvůli opravám nemohli zpřístupnit věž, ale paní varhanice navrhla začlenit do programu varhany, takže o zábavu bylo postaráno,“ usmívá se Marie Raidová. „Tuhle akci mám moc rád,“ dodává Václav Vícha, který zde přednášel o liturgických oděvech a obstarával fotokoutek.

V kostele Panny Marie Královny v Ostravě – Mariánských Horách se farníkům povedlo do programu začlenit téma letošní Noci kostelů – naděje. Návštěvníci sázeli semínka řeřichy, která si odnášeli v nazdobených krabičkách, a u bonbonového baru si mohli vybrat sladkosti, které označují různé ctnosti, a odnést si tak kornoutek toho, co jim chybí nebo co by chtěli darovat někomu blízkému. „Dospělí i děti si odnášejí nejen bonbony, nýbrž i zamyšlení,“ říká místní organizátorka. V boční kapli zase vznikla aktivita „naděje v rozbouřeném moři“ – šlo o modré závěsy, na něž lidé připínali vzkazy s tím, co je v moři světa zneklidňuje a co nebo kdo jim naopak dodává naději. „Loni i předloni jsme nabízeli ochutnávku mešního vína a letos jsme si řekli, že uděláme něco jiného. Jsem rád, že se nám to podařilo,“ uzavírá P. Petr Smolek.

Perníčkové kostelíčky

Na Hluboké v českobudějovické diecézi návštěvníky nejvíc zaujal hlavní oltářní obraz. „Sv. Jan Nepomucký je na něm znázorněn jiným než obvyklým způsobem, součástí obrazu je panorama Prahy s nedokončenou svatovítskou katedrálou,“ uvedl jáhen a děkan TF Michal Opatrný s tím, že návštěvníci mohli nahlédnout do zázemí kostela. Bohatý program zažili příchozí na Klokotech, kde na ně u vchodu čekaly tradiční perníkové kostelíčky. „Prvními účinkujícími byla vnoučata našeho varhaníka Ladislava Šotka, dvanáctiletá Eliška Janouchová a patnáctiletý Štěpán Sova, kteří potvrdili, že převzali hudební štafetu svých rodičů a dědy,“ sdělila za organizátory Janka Pecherová.

Komentovanou prohlídkou historie i současnosti Klokot provedla Tereza Síčová, studentka prachatického pedagogického lycea. Literárně hudebním pásmem Malý princ v nás se představil učitel Miroslav Martínek a jeho bývalá žákyně Anežka Libuše Fořtová. Pásmo nastudovali před lety, ale kvůli pandemii se premiéra konala až nyní. Misijní klubíčko si připravilo pro děti hry s misijní tematikou. Při prohlídkách kaplí mohli návštěvníci nakouknout do kostnice, zapálit svíčku za zemřelé či napsat prosbu za sebe i své blízké, které se nesly s dary při nedělní mši svaté. Nechybělo sladké ani slané občerstvení farnic a v suvenýrech si mohli lidé zakoupit klokotskou upomínku a otisknout poutní razítko. „Hezkým zakončením akce byly modlitby za naše město, zemi i rodiny a poděkování všem, kteří s přípravou a průběhem pomohli,“ zakončila Janka Pecherová.