„S bázní a chvěním k vám přicházím jako bratr, který chce být služebníkem vaší víry a vaší radosti,“ oslovil papež Lev XIV. na 150 tisíc lidí, kteří se v neděli shromáždili k inaugurační mši na náměstí sv. Petra a v přilehlých ulicích. „Chci s vámi jít cestou Boží lásky, neboť on si přeje, abychom všichni byli sjednoceni v jedné rodině,“ pokračoval a jako dva základní rozměry Petrova poslání
Nový papež Lev XIV. nabídl Vatikán coby místo budoucího jednání o míru na Ukrajině. Připojil se tak k dalším světovým politikům, kteří se snaží donutit Moskvu a Kyjev k jednání o zastavení bojů. Jenže dosavadní rozhovory, které proběhly nedávno v Istanbulu, ukazují, že ani jedna strana nehodlá nic slevit ze svých požadavků. Především Kreml dal najevo, že nepřijme nic jiného než kapitulaci Ukrajiny.
Co pro vás znamenalo přejít od služby misijního biskupa v Latinské Americe k vedení dikasteria, které pomáhá papeži vybírat biskupy? Stále se považuji za misionáře. Mým povoláním, stejně jako povoláním každého křesťana, je být misionářem a hlásat evangelium všude, kde se člověk nachází. Můj život se jistě hodně změnil: dnes mám možnost sloužit Svatému otci a církvi zde v Římské kurii. Je to zcela
Mít alespoň nějaké ponětí o své minulosti, ponětí o tom, kde jsou kořeny mé identity, a to nejen jako jedinečné lidské bytosti, ale i jako součásti většího celku, patřilo vždy k duchovní a intelektuální výbavě lidí v našem kulturním okruhu. Ale pravda: někdy se nám z toho nekonečného množství dávných událostí, příběhů a letopočtů může pěkně zamotat hlava. Proč si to všechno připomínat? Nevěnovat
„Jsme u tvých nohou, my biskupové a toto množství poutníků, abychom ti zasvětili službu nynějšího Petrova nástupce a římského biskupa, Svatého otce Lva XIV.,“ modlil se k Matce Boží před jejím zdejším obrazem José Ornelas Carvalho, biskup diecéze Leiria-Fátima a předseda Portugalské biskupské konference. Pro nového papeže Lva XIV. žádal schopnost rozlišování, odvahu, něhu a odhodlání inspirované fatimským poselstvím „nadále šířit do světa naléhavé
Drazí bratři kardinálové, bratři v biskupské a kněžské službě, vážení vrcholní představitelé a členové diplomatického sboru, pozdrav poutníkům, kteří přijeli u příležitosti jubilejní pouti bratrstev, bratři a sestry! Zdravím vás všechny se srdcem plným vděčnosti na začátku služby, která mi byla svěřena. Svatý Augustin napsal: „Stvořil jsi nás pro sebe, (Pane), a naše srdce je nepokojné, dokud nespočine v tobě“ (Vyznání, 1.1). V těchto posledních
Eliška strávila u trapistek deset let a svůj příběh zveřejnila v polovině dubna na webu Někdo ti uvěří. Vyvolal velký ohlas. Svou situaci ona i další zneužívané sestry předtím řešily s vedením řádu, což do Poličan poslalo kanonickou vizitaci. Po ní v lednu rezignovala abatyše a vrátila se do mateřského kláštera v Itálii. Celá komunita nyní prochází procesem „uzdravení a obnovy“. KT oslovil P. Bernarduse Peeterse – generálního představeného
OSLAVY SV. JANA NEPOMUCKÉHO se v minulých dnech konaly ve světcově rodišti v Nepomuku a také v Praze. V Nepomuku to byl poutní víkend, v Praze slavnosti Navalis, na které poprvé přijel benátský patriarcha Francesco Moraglia. Návštěvníci také mohli vidět vzácnou benátskou loď bissona Rezzonico (na snímku), jež spolu s dalšími plavidly vytvořila na Vltavě barokní atmosféru.
Na den přesná data zahájení a ukončení jednání sněmu neznáme, nevíme ani, kolik biskupů se v Nikaii přesně sešlo (snad mezi 250 a 300). Samo konání sněmu bylo zřetelným výrazem změny: V dobách před vládou císaře Konstantina, otevřeně podporujícího křesťanství, a před vydáním Ediktu milánského (313) nebylo představitelné konání takto hojně navštíveného církevního sněmu, dokonce zorganizovaného na císařské útraty. Křesťané mohli alespoň na chvíli
Teolog prof. P. Ctirad Václav Pospíšil zemřel v neděli 18. května po dlouhé nemoci ve věku 67 let. Většinu života věnoval studiu a předávání teologie. V letech 1990–1995 studoval na Papežské univerzitě Antonianum v Římě, kde získal doktorát z teologie. Po návratu do Česka začal vyučovat na teologických fakultách v Praze a Olomouci. V roce 2018 své působení v Olomouci ukončil a od téhož roku přednášel na Teologické fakultě Jihočeské univerzity v
Poetické označení Panna Maria v Naději pojmenovává vyobrazení Marie coby těhotné ženy očekávající narození Ježíška. V kontextu evropských jazyků se jedná o označení značně ojedinělé, ostatní jazyky totiž užívají pojmy porod či narození. České označení naděje nás však přivádí nejen k nejčastějšímu úmyslu modliteb spojených s tímto vyobrazením, tedy k naději ve šťastné narození dítěte, ale i v širším slova smyslu k dalším, ne tolik známým významům
„Chceme vyjádřit uznání sestrám, které vnášejí do péče nejen vysokou odbornost, ale také trpělivost, lidskost a schopnost být druhým nablízku v jejich nejtěžších chvílích,“ uvedla Ludmila Kučerová, manažerka pro oblast zdravotnictví Charity ČR. Sestry přišel pozdravit pražský arcibiskup Jan Graubner a zdůraznil, že Bůh vidí i ty, které přímo oceněny nebyly. „Rozdíl mezi běžným zdravotnickým zařízením a Charitou je v tom, že Charita rozvíjí i
Proč se mladá žena a umělkyně pustí do tak náročného tématu? Všechno to začalo mou vlastní zkušeností. Heřmánek a Eda se nám narodili v roce 2016 a v roce 2017 zemřeli, Heřmánek v lednu a Eda v září. Každý odborník na paliativu vám potvrdí, že v té době byla tato péče ještě úplně mizivá, zvláště u nás v regionech. A to jsme jako Plzeňáci měli štěstí, že jsme aspoň při Edově odchodu už byli v kontaktu s paní doktorkou Mahulenou Exnerovou,
„Žáky podporujeme hlavně ve zvládnutí češtiny a doučujeme je individuálně, ve skupině i online. Náš pracovník přichází do školy či rodiny a dítě může přijít i k nám,“ vysvětluje pro KT Jana Zbožínková, metodička Podpory vzdělávání, a pokračuje: „Čeština je nástrojem k integraci do společnosti, aby si žáci našli kamarády, neizolovali se a zlepšilo se jejich psychické prožívání. Čím je dítě mladší, tím lépe jeho integrace probíhá.“ Potřeby žáků jsou
Knižní novinky, autorská čtení, besedy a další akce spojené s literaturou nabídl veletrh Svět knihy, který proběhl 15. – 18. května na pražském Výstavišti. Na stánku společnosti KatMedia, pod niž spadají Katolický týdeník a Karmelitánské nakladatelství, šlo zakoupit knihy s křesťanskou tematikou. Těm letos vévodily tituly spojené se zesnulým papežem Františkem, kterých zde bylo k mání hned třináct. Nejvíc tu lidé kupovali právě Františkovu
„Ať se děti vrátí ke svým rodinám,“ vyzval nový papež Lev XIV. během svého prvního veřejného vystoupení při nedělní modlitbě Regina caeli a nemyslel tím ukrajinské děti u nás, ale ty, které byly odvlečeny do Ruska. Také papež František opakovaně vyzýval k modlitbám za trpící ukrajinské děti a dospívající, přijal skupinu sirotků z Charkova a Vatikán se angažoval ve snaze, aby se ukrajinské děti mohly vrátit ke svým rodinám. V Česku naopak tyto
* Co učí katolická církev o očistci? A jak se toto učení v dějinách vyvíjelo? Středověké pojetí chápalo očistec jako místo a proces časného trestu za odpuštěné, ale dosud neodčiněné viny, kde duše trpí. Tak na něj mnozí katolíci nahlížejí i dnes, ale inspiraci mohou přinášet i modernější pojetí toho, co Pavel v 1 Kor 3,11-15 nazývá „očišťujícím ohněm“. Za naukou o očistci stojí přesvědčení, že po smrti duše prochází očistou, není-li ještě plně
KRÁTKÝ OSOBNÍ ROZHOVOR vedl papež Lev XIV. s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a jeho manželskou Olenou. Setkali se odpoledne po papežově nedělní inauguraci. „Jsme vděční za dnešní slova o potřebě spravedlivého míru a za pozornost věnovanou Ukrajině i našemu národu. Každý národ si zaslouží žít v míru a bezpečí,“ napsal Zelenskyj na síť X. Čtyři dny po svém zvolení si Svatý otec se Zelenským i telefonoval. Přijal také na audienci
Na Britských ostrovech mají svůj slavný Marmite, podivně chutnající pomazánku, která se vyrábí ze zbytků po výrobě piva. Lidi rozděluje spolehlivěji než Donald Trump – jedni ho milují, druzí nenávidí. A podobně je to s dlouholetým frontmanem irské kapely U2. Příběh Bona je do jisté míry pohádkový. Bono se narodil jako Paul David Hewson 10. května 1960. Přezdívka, v překladu znamenající Dobrý hlas, s dobrým hlasem vlastně moc nesouvisí, je to
Texty vybral a k vydání připravil znalec Čepova života (1902–1974) a díla Jan Zatloukal. Přeloženy jsou jeho péčí a péčí Jitky Bednářové. Kniha je uvozena obsáhlou Zatloukalovou studií a obsahuje dvaadvacet Čepových textů z let 1948 až 1960. Názvy snadno přitáhnou ke čtení, například: „Křesťanství a komunismus“; „Šedá hrůza“; „Náboženský boj v Československu“; „Českoslovenští biskupové se stavějí proti novým náboženským zákonům“; „Druhý pražský
Jejím autorem je rodák z Plzně, misionář P. Pavel Ženíšek SDB, jemuž přátelé říkají Gambi. „Vyšla v nákladu 2 100 kusů a je anglickoitalská, což jsou komunikační jazyky našeho řádu. Je běžně neprodejná, ale nadšencům bych ji poslal (pzenisek@sdb.org). V rámci našeho jubilea poputuje do všech zemí, kde působíme,“ představuje kuchařku její autor, který posledních pět let žije v Římě, kde slouží v mezinárodním misijním týmu Kongregace salesiánů Dona