Lupa
Obsah Obsah
Archiv
Portál
Říjen 2024
Září 2024
Srpen 2024
Červenec 2024
Červen 2024
Květen 2024
Duben 2024
Březen 2024
Únor 2024
Leden 2024
Prosinec 2023
Listopad 2023
Říjen 2023
Září 2023
Srpen 2023
Červenec 2023
Červen 2023
Květen 2023
Duben 2023
Březen 2023
Únor 2023
Leden 2023
Prosinec 2022
Listopad 2022
Říjen 2022
Září 2022
Srpen 2022
Červenec 2022
Červen 2022
Květen 2022
Duben 2022
Březen 2022
Únor 2022
Leden 2022
Prosinec 2021
Listopad 2021
Říjen 2021
Září 2021
Srpen 2021
Červenec 2021
Červen 2021
Církev.cz Zprávy Logo Duchovní péče Katolický týdeník E-shop Česká biskupská konference

Obsah:

Perspektivy|Kultura|Román jako hudební skladba o duši

Román jako hudební skladba o duši

8. 10. 2024

Tisk

Letošní Cenu Jaroslava Seiferta udělila minulý týden Nadace Charty 77 básníku a prozaikovi Pavlu Kolmačkovi, a to za jeho poslední román Canto ostinato s přihlédnutím k předchozí převážně básnické tvorbě.

image:Image Román jako hudební skladba o duši
Pavel Kolmačka při převzetí ceny. Snímek Radek Gális

Počátek Ceny Jaroslava Seiferta jakožto významného literárního ocenění k podpoře české a slovenské literatury doma i v cizině se váže k činnosti československého exilu; prvním držitelem vyhlášeným v lednu roku 1986 ve Stockholmu se stal slovenský spisovatel Dominik Tatarka. Seznam oceněných má povahu přehledu, „kdo je kdo v české literatuře“. Ke Kolmačkovým předchůdcům tak patří například Milan Kundera, Bohumil Hrabal či Věra Linhartová.

Svůj román Canto ostinato vypráví letos dvaašedesátiletý Kolmačka jako příběh „sendvičové generace“, konkrétně sourozenců středního věku, kteří pečují o své potomky i o dožívající rodiče. Jde o generaci na pomezí dvou světů: toho rodičovského, s nímž odcházejí vzpomínky a křivdy z doby války, komunismu a normalizace, a světa přicházejícího v podobě odlišných představ o lidské svobodě a autonomii v hlavách jejich potomků. Mezigenerační vztahy, vzorce jednání se opakují, rozvíjejí či naopak volají po nutnosti protihlasu a kontrapunktu. Odtud hudební název Canto ostinato pro román mající povahu rozsáhlé hudební kompozice, jejíž nesoulad nezakrývá sentimentální harmonie.

Významnou roli hraje v románu svět víry, předávané i ztrácené, v němž zdánlivě neuchopitelné pojmy jako „milost“ získávají obsah. Kolmačka čtenářům nepředkládá teze ani postuláty víry; v tom smyslu se podobá například zesnulému Janu Balabánovi a jeho neokázalé, přitom intenzivní spiritualitě, s níž oba nahlížejí často nevábnou všednost.

Jde o momenty, kdy si člověk s lítostí uvědomí, že v životě nenávratně minul odbočky, k nimž se už nebude moci vrátit. O selhání a ztráty, které už nejde nahradit a napravit. Rozhodnutí se vpisují do tváří, těl i charakterů. Do duše, která je podle křesťanské nauky věčná. Kolmačkův román ale připomíná i naději, že člověk nemusí být „strojem na pomstu“ kvůli provinění druhých.

Jak shrnul při slavnostním předávání ceny literární kritik Jiří Zizler: „Kolmačkovy texty jistě nejsou četbou ke kávě a věnečku. Milá kulturní veřejnosti, opakuji teď volání, jež před dávnými časy slyšel svatý Augustin – tolle, lege! Vezmi a čti! Čti Pavla Kolmačku a vstoupíš do světa, v němž ti odměnou bude pohroužení do hloubky, světlo a naděje.“

Pavel Kolmačka: Canto ostinato.

Listopad, prožitky blízké zimy (Triáda 2023)

Předchozí článek Následující článek
Ochrana vašeho soukromí je naší prioritou

Abyste mohli co nejlépe využívat služby portálu Církev.cz, včetně nakupování, používáme my a někteří naši partneři tzv. cookies (malé soubory uložené ve vašem webovém prohlížeči). Díky nim si například pamatujeme, zdali jste přihlášeni, vámi provedená a preferovaná nastavení, co máte v košíku, jak máte seřazené a vyfiltrované produkty apod.

Díky nim vám také nenabízíme nevhodnou reklamu a pomáhají nám v analýzách sloužících k dalšímu rozvoji portálu.

Potřebujeme však váš souhlas s jejich zpracováváním. Děkujeme, že nám ho dáte, a ujišťujeme vás, že se k vašim datům chováme maximálně zodpovědně v souladu s platnou legislativou