FEJETON P. Karla Skočovského

Ženu můžete snadno milovat jako nevěstu a matku; milovat ji jako tchyni už nezřídka představuje výzvu. Podobně je to s církví. Je to Kristova nevěsta a naše matka. Ostatně, církev je i Boží lid a jeho vinice, stádo tvrdohlavých oveček, tajemné tělo Kristovo a velkolepý chrám Ducha. Svatá Kateřina Sienská mimo jiné sympaticky tvrdí, že je to hospoda. Přesněji řečeno hostinec, kde se unavený poutník může občerstvit. A teď, říkají, je to také synoda. To je myšlenka zbožná a užitečná. Už teď vidím její plody v mnoha farnostech. Může však mít, zdá se mi, pokud se špatně pochopí, víc než jeden háček. Už sám termín synoda(lita) je tak mlhavý, že když se zeptáte tří teologů na to, co znamená, dostanete pět odpovědí. Synodální je dnes v církvi všecko. Letos budou ve Vatikánu prodávat nejspíš i synodální ponožky.