Smyslem festivalu, který organizuje spolek Kruh, je přiblížit nejen slavné, ale i zdánlivě obyčejné a nenápadné stavby a zpopularizovat architekturu jako takovou, aby lidé začali více vnímat prostředí, ve kterém žijí, a lépe je poznali. Proto je základem programu pozvání do jindy nepřístupných budov a doprovod odborníka, který návštěvníkům památku otevře nejen fyzicky. Vedle kostelů, zámků nebo vil jsou lidé vítáni také uvnitř veřejných budov (jako je sídlo rozhlasu, školy, nemocnice nebo lázně) či technických staveb včetně výdechů z metra nebo strojoven a čističek.

Letos se pořadatelé zvláště zaměřili na 100. výročí úmrtí Franze Kafky, a tak zvolili motto „Proces proměny“ a část akcí nese kafkovskou, případně židovskou tematiku nebo jsou situované na místa, kde vznikala nebo se odehrávala Kafkova díla. Po spisovatelových stopách se bude putovat v Praze, Mariánských Lázních, Špindlerově Mlýně, kde Kafka začal psát Zámek, anebo účastníci zamíří na místa spojená s Kafkovou přítelkyní a literární kolegyní Milenou Jesenskou. Do nově opravené secesní synagogy v Čáslavi pozvou kunsthistorik Marek Lauermann a mecenáš Martin Liebl. A v santiniovském klášterním areálu v Kladrubech u Stříbra budou moci zvláště děti pátrat po hmyzu, který zde žije, protože by se mezi brouky mohl skrývat Řehoř Samsa – hrdina Kafkovy slavné „Proměny“. Jinak ovšem klášter nabízí i „dospělý“ zážitek – se vstupem do jedinečných klášterních prostor a s komentářem historičky Silvie Strachotové.

F. M. Kaňka – stavitel zámků i kostelů

Pořadatelé připomínají také další letošní výročí. Mezi nimi 350 let od narození Františka Maxmiliána Kaňky (1674–1766), významného pozdně barokního architekta a spolupracovníka Jana Blažeje Santiniho, který je mj. autorem zámků Loučeň či Karlova Koruna a kostelů sv. Jana Nepomuckého v Kutné Hoře, Narození Panny Marie v Roudnici nad Labem, sv. Havla v Liběchově nebo Nanebevzetí Panny Marie ve Svatoboru. Také do těch se zájemci budou moci podívat a využít informovaného komentáře. Například v Liběchově se o něj postará zdejší farář P. Pavel Kříž. Do torza kostela na Svatoboru na Karlovarsku zavede starostka Jarmila Bošková a vylíčí, co obnáší postupná obnova cenné, ale komunisty zcela zdevastované památky, jež bývala významným poutním místem. Kaňka je také autorem kostela sv. Václava v Žihli na Plzeňsku, jehož prohlídku lze propojit s návštěvou blízkého santiniovského dvorce Kalec. Ten náležel k plaskému cisterciáckému klášteru a čerstvě zde byla obnovena i kaple sv. Markéty – patronky rolníků.

Od starého k nejnovějšímu

Kostel sv. Anny v Lanškrouně od stavitele Giovanniho Pietra Tencally je zase zajímavý pro svůj účel: vznikl v období baroka na už existujícím hřbitově. Na netradiční prohlídku kostela i hřbitova zve městská architektka Pavla Sommerschuh, která přiblíží, jak se role hřbitova uvnitř obce proměňovala až po dnešek a jaké jsou současné možnosti začlenění těchto míst piety do organismu města. A protože festival zdaleka nezůstává jen u starých památek, zmiňme například ještě pozvání k bratrům a sestrám z jiných církví: otevřen bude mj. neoklasicistní evangelický kostel a komunitní prostor v Praze na Smíchově z roku 1931 anebo kostel Církve bratrské na Kladně, který byl dokončen roku 2022. Tím provede jeho autor, architekt David Wittassek.

Z kompletního programu si lze vybírat na stránkách www.denarchitektury.cz. Většina akcí je zcela zdarma, je ale vhodné se předem zaregistrovat. Zvláště workshopy, koncerty nebo divadelní představení mohou být zpoplatněny a je třeba si dopředu objednat vstupenku. Vzhledem k nedávným povodním pořadatelé doporučují ověřit si, zda se plánovaná akce skutečně koná – jejich rušení se může týkat především Opavy a okolí. V loňském roce za festival zavítalo zhruba 35 tisíc návštěvníků.

14. Den architektury. 27. 9. – 3. 10. 2024, podrobný program a registrace na www.denarchitektury.cz