25. 6. 2024
|Jako kronika starodávných dějů i duchovního dědictví se může při letním putování otevřít krajina v okolí Velehradu, Vyššího Brodu, Žďáru nad Sázavou nebo Plas. Všechna čtyři tato místa mají totiž jedno společné: jejich podobu určili cisterciáčtí mniši.
Tak jako cisterciáci, nazývaní někdy pro barvu svých hábitů „bílí mniši“, neovlivnil podobu tuzemské krajiny žádný jiný řád. Důvod tkví ve způsobu uspořádání života klášterních společenství: poté, co v roce 1098 založil sv. Robert první klášter nově vzniklého řádu v Cîteaux u francouzského Dijonu, vznikaly další komunity ne jako samostatné celky, ale na principu rodinné posloupnosti. „Mateřský“ klášter vysílal mnichy založit klášter „dceřiný“, na který poté dohlížel, a jako z matky na dceru se „dědily“ i jednotné předpisy a hospodářské zásady pro správu nových celků. Aby byly maximálně…
Zbývá vám ještě 91 % článku!