Minulý čtvrtek Česká biskupská konference představila finanční výsledky hospodaření diecézí za rok 2022. „Hlavním posláním katolické církve není hospodářská činnost, ale duchovní, která je svou podstatou nezisková,“ zdůraznil hned v úvodu generální sekretář ČBK P. Stanislav Přibyl. Ve farnostech se denně slouží bohoslužby, duchovní zpovídají, křtí, oddávají snoubence, pohřbívají, vyučují náboženství, navštěvují nemocné a doprovázejí věřící. V minulém roce křest přijalo 17 712 osob, svátost manželství si udělilo 4 400 párů, kněží doprovodili 20 660 pohřbů a slavili na 190 tisíc nedělních mší sv. Ve srovnání s pandemickými lety je to nárůst, ale detaily nebyly zveřejněny.

Náklady na provoz a mzdy ve farnostech a biskupstvích na tyto činnosti se vyšplhaly na 1,9 miliardy korun. Když se k tomu přičtou i prostředky na udržování kulturních památek, příspěvky na církevní školství a zdravotní a sociální služby, na kulturu, dělají náklady na duchovní činnost 3,367 miliardy, což je o 174 milionů více než v předcházejícím roce.

Dary, sbírky a každý rok klesající státní příspěvek, který v roce 2030 skončí úplně, výše zmíněné provozní náklady nepokryjí. „Je pozitivní, že částky ze sbírek a darů vzrostly, a tudíž roste i jejich význam. Bez nich bychom nebyli schopni duchovní činnost plně zajistit. Navíc posilují komunitní soudržnost a vedou k zapojení lidí do života farností,“ řekl P. Přibyl s tím, že zejména některé farnosti jsou na darech a sbírkách závislé, což zná z vlastní zkušenosti správy farnosti Horní Police na Českolipsku. Podobně důležité jsou i dotace. Čistě duchovní činnost by ale i přes vyšší výnosy ze sbírek skončila se ztrátou přes 600 milionů korun. Aby katolická církev zajistila chod svého hlavního poslání, musí se věnovat i hospodářské činnosti, jako je podnikání prostřednictvím svých firem či investování do finančních i jiných projektů.

Vloni se katolické církvi hospodářsky dařilo, když vlastním podnikáním vydělala 1,66 miliardy korun. Když se odečte ztráta z duchovní činnosti, zůstane čistý zisk ve výši 1,044 miliardy korun, což je o 397 milionů více než v roce 2021. To mimo jiné znamená, že církev by díky svému hospodaření už druhý rok po sobě dokázala fungovat i bez finančního příspěvku státu, který činil 580 milionů korun. Deset let od majetkového vyrovnání se státem je její hospodaření stabilizované.

Příprava na budoucnost

Při hospodaření je pro církev důležitá udržitelnost a etický rozměr. Klíčovými obory, ve kterých diecéze (které fungují povětšinou jako podnikatelské subjekty samostatně) ve velkém podnikají, jsou proto tradičně lesnictví a hospodaření s polnostmi, kde je třeba mít na zřeteli delší horizont a myslet na další generace. Zároveň se také rozvíjí řada církevních projektů v realitách a nájemním bydlení. Příjmy plynuly mimo jiné i z prodeje nepotřebného majetku.

„Rok 2022 se vydařil a uvědomujeme si, že to tak nemusí být každý rok, proto se zodpovědně připravujeme i na horší časy,“ zhodnotil výsledek P. Stanislav Přibyl. Církev zisk i každoroční splátku finanční náhrady za majetek nevydaný v restitucích, který loni dělala 1,459 miliardy korun, znovu investuje – část do duchovní činnosti a rekonstrukce památek (409,6 milionu), další díl do hospodářské činnosti (přes dvě miliardy), z čehož zhruba polovina putuje do finančních investic.

Církev a její organizace jsou také významnými zaměstnavateli. Celkově katolická církev poskytuje práci pro téměř 20 tisíc osob. V diecézích pracuje na 4 200 lidí, mezi které patří 1 420 duchovních, jsou to ale i třeba pastorační asistenti, odborní, administrativní a techničtí zaměstnanci biskupství či lidé z dceřiných společností. Dalších 4 600 osob zaměstnávají církevní školy, nemocnice a zařízení sociální péče, přes 3 000 lidí pracuje v církevních lesích a přes 9 000 pracovníků zaměstnává Charita ČR. Dalším lidem dávají práci také mužské a ženské řády, ale do této statistiky se stejně jako jejich finanční výsledky nepočítají.

Církevní média a nakladatelství

Součástí tiskové konference byla i prezentace nakladatelských a mediálních projektů vlastněných ČBK. Těmi jsou hlavně Karmelitánské nakladatelství a Katolický týdeník. Ačkoli oba subjekty fungují samostatně, od loňska patří do společné firmy KatMedia.

ČBK vlastní Karmelitánské nakladatelství od roku 2019. „Vydává knihy pro muže a ženy, rodiny s dětmi, pro duchovní a pastorační pracovníky či studenty teologie. V nabídce jsou knihy pro účastníky duchovních cvičení, pro učitele náboženství, katechety, ale i maminky, které si chtějí u dobré knížky odpočinout. Vybere si každý,“ uvedl P. Stanislav Přibyl, který je také jednatelem společnosti KatMedia.

Katolický týdeník, který navazuje na někdejší Katolické noviny fungující mezi lety 1949–1990, nabízí přehled o dění v církvi a ve společnosti doma i v zahraničí. Aktuální náklad je 30 tisíc výtisků týdně. K dispozici je také nová digitální verze (www.katyd.cz), dostupná rovněž přes portál cirkev.cz.

„Snažíme se vybavovat křesťana do každodenního života argumenty i povzbuzením. Chováme se jinak než ostatní média a novináři, máme zodpovědnost ke svým čtenářům. Nelakujeme věci narůžovo a snažíme se přinášet zprávy co nejblíže realitě,“ řekla na tiskové konferenci šéfredaktorka Kateřina Koubová. „Financováni jsme čistě z předplatného a inzerce bez jakýchkoliv dalších dotací, netýká se nás ani sbírka na katolická média,“ dodala.

V České republice působí také katolická televize TV Noe nebo křesťanské Rádio Proglas – ty jsou financovány z darů diváků a posluchačů. A je tu také fotografický spolek Člověk a Víra. Za těmito projekty však ČBK jako vlastník nestojí. Každoročně je však mezi ně a další mediální projekty s celostátním nebo diecézním rozsahem rozdělována sbírka na sdělovací prostředky. Jak bylo zmíněno, Katolický týdeník však do této sbírky zahrnut není. „Nepomáháme sami sobě, proto na prostředky ze sbírky nedosáhnou subjekty ve vlastnictví ČBK. Karmelitánské nakladatelství i Katolický týdeník si na sebe vydělávají sami,“ vysvětlil P. Přibyl s tím, že zmíněná televize a rádio fungují bez reklam jen na základě peněz od dárců.