Svůj vztah ke svému patronovi a k jeho jménu jsem získával postupně a naplno až v dospívání a dozrávání. V dětství to pro mne bylo hlavně oslovení od maminky. To až později jsem se hlouběji dobral k jeho životnímu příběhu. Promluvila ke mně jeho vytrvalost a trpělivost na cestě k Pánu Bohu, kdy se věřícím křesťanem a katechumenem stával postupně a dokonce navzdory rodičům, kteří mu to nechtěli dovolit. Pak byl ve svých 23 letech pokřtěný, ale další roky zůstával vojákem v armádě a držel se přitom pevně svého přesvědčení. Teprve až ve čtyřiceti letech začíná žít životem, v němž se plně dává…