Především se vymyká sám umělec, jehož 65 děl je ve Valdštejnské jízdárně představeno. Petr Brandl (1668–1735) byl ve své době nejvěhlasnějším a nejlépe placeným malířem. Zároveň se ale věčně potácel v dluzích a nevěrách, a dokonce byl dvakrát vězněn právě pro církev ovšem vytvořil svá nejvelkolepější díla, maloval však i žánrové výjevy lehkých žen nebo šarlatánů. Jeho naprostá nespolehlivost dokonce přiměla hraběnku Lažanskou, aby mu honorář za oltářní plátno v Manětíně vyplácela jen po částech vždy poté, co osobně zkontrolovala postup práce.

Kurátorka výstavy, kunsthistorička Andrea Steckerová dokázala současně vyprávět příběhy bohéma zažívajícího pestré životní turbulence i postupně zrajícího génia, nejprve učícího se kopírováním mistrovských děl svých předchůdců a nakonec kopírovaného i málo zdatnými následovníky – to ukazuje třeba série „Kajících se Máří Magdalen“. Nápaditě umístěné popisky obsahují nejenom označení děl či jejich dataci, ale právě také související životopisné podrobnosti.

Architektura expozice je čistá a vzdušná: menší obrazy jsou zavěšeny na skleněných panelech a mnohametrová oltářní plátna (vícero jich bylo pro tuto výstavu kompletně zrestaurováno) volně v prostoru. Takže se lze na celek dívat i jako na barokní „theatrum mundi“, zalidněné právě tak postavami svatých jako velmi nesvatých, a procházet se volně mezi nimi. Pocit bezprostředního setkávání zesílí také díky audioprůvodci pojatému jako fiktivní Brandlovo autobiografické vyprávění.

Aby návštěvník pronikl do malířovy techniky, nabízí expozice i rentgenový snímek jedné z maleb a makrofotografie detailů na videoobrazovkách. Paralelně, jako ukázka práce galeristy jdoucího po umělcových stopách, je dále k vidění videozáznam restaurování jednoho z největších exponátů – malby „Historie Josefa Egyptského“ ze zámku v Jindřichově Hradci a také komentovaná videoukázka z instalace výstavy. Zvláště pro mládež je potom připravena volně přístupná dílna k vlastní brandlovsky inspirované tvorbě.

Ve vybraných dnech budou příchozí moci využít komentované prohlídky. Například 23. listopadu od 17.15 přijde pohovořit břevnovský benediktinský arciopat Prokop Siostrzonek, a to o cyklu šesti oltářních pláten z kostela sv. Markéty na Břevnově. Zaujme mezi nimi třeba to s motivem smrti sv. Benedikta, kde zakladatel řádu umírá roku 547 obklopen spolubratry pod klenbami svatomarkétského chrámu z roku 1715. V jízdárně je jinak pražských Brandlových maleb cíleně vystaveno minimum: autoři výstavy si přejí, aby návštěvník z galerie vyrazil dál po pražských kostelích a objevoval umělcova díla samostatně. Pomůže mapa ukrytá za QR kódem na prospektu k expozici.

Petr Brandl: Příběh bohéma. NGP – Valdštejnská jízdárna, 20. 10. 2023 – 11. 2. 2024