Právě tam vedla skoro čtvrtina Františkových cest včetně vůbec té první – jednodenní návštěvy italského ostrova Lampedusa v červenci 2013, kde vhozením věnce do Středozemního moře uctil památku lidí, kteří přišli o život při riskantní plavbě k evropským břehům. „Na ty, kdo se k nám uchylují, bychom neměli pohlížet jako na břemeno. Pokud je budeme vnímat jako bratry, budou se nám jevit spíše jako dar,“ prohlásil papež v Marseille, kam přijel na závěr tzv. Středomořských setkání (Rencontres méditerranéennes), společné iniciativy církevních a občanských společenství z 25 zemí.

Do přístavního města v jižní Francii dorazil Svatý otec v době, kdy se oproti loňsku zdvojnásobil počet migrantů, kteří se pokoušejí dostat ze severní Afriky do Evropy. Podle úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) jde o skoro 180 tisíc lidí, přičemž asi 2 500 už letos přišlo o život. „Pohřbívá se zde lidská důstojnost,“ uvedl k tomu papež a kritizoval, že úřady ztěžují činnost dobrovolníků, kteří se vydávají uprchlíkům na pomoc.

Skutečnost naší doby

Papež se v Marseille setkal i s místopředsedou Evropské komise Margaritisem Schinasem a francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a v promluvách naléhal především na změnu mentality v Evropě, která vnímá migraci jako nouzovou situaci. „Je však skutečností naší doby, procesem, který se týká tří kontinentů kolem Středozemního moře a který je třeba utvářet s moudrou prozíravostí,“ řekl František.

V Marseille připomněl svoje čtyři klíčová slovesa: přijímat, doprovázet, podporovat a integrovat. „Pokud migranty nemůžete integrovat ve své zemi, pak je doprovoďte a integrujte v jejich zemi, ale nenechávejte je v rukou krutých překupníků lidí,“ zdůraznil a shrnul: „Drama dnešních uprchlíků spočívá v tom, že je posíláme zpět a oni se dostávají do rukou těchto ničemů, kteří páchají tolik zla. Prodávají je, vykořisťují.“

Pozor na chladné srdce

Spolu s dalšími náboženskými představiteli se František pomodlil u památníku obětem moře z řad námořníků i migrantů. „Nacházíme se na civilizační křižovatce,“ řekl s kritikou lhostejnosti, „která potřísňuje Středozemní moře krví.“ Při mši, kterou na závěr sloužil na fotbalovém stadionu za účasti bezmála 60 tisíc lidí, varoval před chladným srdcem vůči potřebám slabých a ohrožených lidí – jmenoval i nenarozené děti či opuštěné seniory. Opravdoví křesťané podle něj i „uprostřed únavy, problémů a utrpení vidí každodenní Boží navštívení a cítí se jím doprovázeni a podporováni“.

V Marseille se papež pomodlil v bazilice Notre-Dame de la Garde, Panny Marie Strážné, jejíž socha byla i při bohoslužbě na stadionu a František ji při promluvě několikrát zmínil. Při svých dalších vystoupeních hovořil o Marseille jako o „přístavu, který je pro Evropu poselstvím: Marseille přijímá a respektuje“. Zavítal i do chudinské čtvrti známé sociálními problémy a nepokoji. Setkal se tam s několika rodinami i řeholnicemi z řádu Misionářek lásky, které zde působí.

Církev jako přístav

Křesťané mohou být podle Františka důležitými aktéry proměny Středomoří v region bratrství a respektu napříč kulturami. „Ať je církev přístavem, kde lidé najdou občerstvení, kde se cítí povzbuzeni k tomu, aby se chopili života s nesrovnatelnou silou Kristovy radosti. Ať církev není celnicí,“ řekl k tomu papež na závěr Středomořských setkání.