Lupa
Obsah Obsah
Archiv
Portál
Listopad 2024
Říjen 2024
Září 2024
Srpen 2024
Červenec 2024
Červen 2024
Květen 2024
Duben 2024
Březen 2024
Únor 2024
Leden 2024
Prosinec 2023
Listopad 2023
Říjen 2023
Září 2023
Srpen 2023
Červenec 2023
Červen 2023
Květen 2023
Duben 2023
Březen 2023
Únor 2023
Leden 2023
Prosinec 2022
Listopad 2022
Říjen 2022
Září 2022
Srpen 2022
Červenec 2022
Červen 2022
Květen 2022
Duben 2022
Březen 2022
Únor 2022
Leden 2022
Prosinec 2021
Listopad 2021
Říjen 2021
Září 2021
Srpen 2021
Červenec 2021
Červen 2021
Církev.cz Zprávy Logo Duchovní péče Katolický týdeník E-shop Česká biskupská konference

Obsah:

Perspektivy|Esej|Zápas, který nechcete hrát

Zápas, který nechcete hrát

22. 8. 2023

Tisk

Použití atomové zbraně je jako zápas, kde už na začátku prohrávají všichni. Z pohledu katolické morální teologie není téměř nikdy ospravedlnitelné. Případ japonských měst Hirošimy a Nagasaki ze srpna 1945 je dodnes hrozivým mementem.

image:Image Zápas, který nechcete hrát
„Otec atomové bomby“ J. Robert Oppenheimer, jak jej ve filmu ztvárnil herec Cillian Murphy. Snímek Aerofilms

Nedávno uvedený životopisný film Oppenheimer popisuje postupný vývoj, výrobu, testování a odpálení první atomové bomby na světě, které pak vedlo ke shození dvou bomb nad Japonskem na sklonku druhé světové války.

Podle odhadů Bulletinu jaderných vědců (amerického odborného časopisu o bezpečnostních a společenských otázkách – pozn. red.) zabily americké atomové bomby shozené na japonská města Hirošimu a Nagasaki 6. a 9. srpna 1945 mezi 110 až 210 tisíci lidí. Toto rozmezí se přičítá jak neúplné evidenci obyvatel samotných měst, tak i samotnému rozsahu zkázy.

Ve filmovém podání herce Cilliana Murphyho popisuje teoretický fyzik J. Robert Oppenheimer – často označovaný za „otce atomové bomby“ – novou zbraň jako „strašlivé zjevení božské moci“. Film skutečně vytvořil příležitost pro katolické odborníky na morální učení církve a mírová řešení, jež se běžně označují jako „doktrína spravedlivé války“, aby veřejnost seznámili s přetrvávajícím fyzickým a duchovním nebezpečím, které pro lidstvo tento apokalyptický vynález představuje.

Nepřiměřené a plošné

„Použití jaderných zbraní by bylo téměř vždy nepřiměřené a plošné,“ vysvětlil Mons. Stuart Swetland, americký morální teolog a rektor Donnelly College v Kansas City, který je absolventem fyziky na Námořní akademii USA a léta strávil na hlídkách na palubě odstrašujících jaderných ponorek, které byly schopny nést jaderné zbraně. Jejich použití „by těžko prošlo jakýmkoli výkladem teorie spravedlivé války, protože by nebylo přiměřené cíli, kterého se člověk snaží dosáhnout, tedy míru a spravedlnosti,“ řekl pro americký týdeník Our Sunday Visitor News.

Další Swetlandova námitka spočívá v tom, že použití ničivé síly „by bylo plošné – nerozlišovalo by mezi bojovníky a civilisty. Podle obou kritérií spravedlivé války v rámci analýzy ‚Ius in bello‘ by tedy použití strategických jaderných zbraní bylo vždy nemorální“. Zmíněné „Ius in bello“ – latinsky „právo (chování) ve válce“ – označuje morální hranice ospravedlnitelného jednání během konfl iktu.

Strategické zdůvodnění bombardování Hirošimy a Nagasaki – vyhnutí se nákladné pozemní invazi, která by podle odhadů amerických vojenských plánovačů přinesla 800 tisíc mrtvých na straně Spojených států a pět až deset milionů mrtvých Japonců – je podle Swetlanda filozoficky chybné. „Je to myšlení upřednostňující prospěch, když říkáme: ‚Museli jsme udělat toto velké zlo, zničit města a celou jejich populaci‘ – což je objektivně zlý čin – ‚abychom nemuseli provést pozemní invazi‘. Takové morální uvažování můžete ospravedlnit pouze tehdy, když jste utilitarista, ne když jste katolický křesťan.“

Jak se ukázalo, americký průzkum strategického bombardování ve své zprávě s názvem „Vliv atomových bomb na Hirošimu a Nagasaki“ z června 1946 dospěl k závěru, že Japonsko by se vzdalo před 31. prosincem 1945 i bez atomového bombardování nebo invaze. Katechismus katolické církve nastiňuje morální parametry „spravedlivé války“, tedy „legitimní obrany vojenskou silou“, stanovením několika podmínek, včetně toho, že škody způsobené agresorem musí být „trvalé, vážné a jisté“; všechny ostatní způsoby ukončení konfl iktu selžou; vyhlídky na úspěch „musí být reálné“ a „použití zbraní nesmí způsobit zlo a poruchy vážnější než zlo, které má být odstraněno“. Katechismus ještě dodává: „Při posuzování této podmínky má velkou váhu síla moderních ničivých prostředků.“

Na cestě k odsouzení bomby

V roce 2022 papež František odsoudil užití i držení jaderných zbraní jako nemorální. Rovněž potvrdil důležitost „práva na obranu“, ale navrhl přehodnotit způsob používání konceptu spravedlivé války ve prospěch konstruktivního dialogu při řešení konfl iktů.

„Myslím, že se to vyvíjí tímto směrem – přes atomový věk od Pavla VI. dále – a že církev vidí právě tuto hrozivou realitu jaderných zbraní, které jsou ze své podstaty plošným nástrojem masového vyhlazování,“ řekl pro OSV News David Cortright, emeritní profesor Institutu pro mezinárodní mírová studia (Kroc Institute for International Peace Studies) Univerzity Notre Dame v Indianě. „V žádném případě nemohou zapadat do kategorií učení o spravedlivé válce.“

Katolická církev má bohatou historii učení týkajícího se války a jaderných zbraní, včetně papežské encykliky sv. Jana XXIII. z roku 1963 Pacem in terris, pastorální konstituce Druhého vatikánského koncilu o církvi v moderním světě z roku 1965 „Gaudium et spes“, pastýřského listu Katolické biskupské konference USA z roku 1983 („Výzva míru: Boží příslib a naše odpověď“) a desítky dalších oficiálních prohlášení. Arcibiskup John C. Wester ze Santa Fe v Novém Mexiku, který spolu s arcibiskupem Paulem D. Etiennem ze Seattlu vyrazil od 31. července do 12. srpna na mírovou pouť do Japonska, napsal v roce 2022 pastýřský list „Žít ve světle Kristova pokoje: Pojednání na cestě k jadernému odzbrojení“.

„Bylo nám řečeno – a to je část toho, čemu Oppenheimer věřil – že jaderné zbraně učiní válku zastaralou, že sníží počet válek mezi velmocemi a ve světě,“ řekl Cortright. „Ale zjevně to takový účinek nemělo. A v mnoha ohledech se stávají štítem, který umožňuje státům – jako je Rusko, které má spoustu jaderných zbraní – vyhrožovat,“ dodal. „Ať už to s (rusko-ukrajinskou – pozn. red.) válkou dopadne jakkoli, musí dojít k určitému zúčtování s rolí jaderných zbraní v mezinárodních vztazích.“

Strukturální hřích

Ve zprávě „Odhadované globální zásoby jaderných hlavic v roce 2023“ Asociace pro kontrolu zbrojení uvádí, „že státy světa, které disponují jadernými zbraněmi, mají dohromady více než 12 500 jaderných hlavic. (… ) 9 600 hlavic je ve vojenské službě a zbytek čeká na demontáž.“ Téměř 90 % z nich patří Rusku a USA. USA mají 5 244 jaderných hlavic, Rusko 5 889, Čína 410, Francie 290, Británie 225, Pákistán 170, Indie 164, Izrael 90 (ačkoli země nikdy nepotvrdila své jaderné zásoby) a Severní Korea 30.

Smlouva o zákazu jaderných zbraní – první právně závazná mezinárodní dohoda o zákazu a případném odstranění jaderných zbraní – vstoupila v platnost 22. ledna 2021. Podepsalo ji však pouze 92 zemí ze 193 členských států OSN. USA ani Rusko mezi nimi nebyly.

Mons. Swetland poznamenal, že ačkoli bylo v posledních desetiletích dosaženo v odzbrojování chvályhodného pokroku, „stále zakládáme naši bezpečnost – která je podle mého názoru přinejlepším kvazi-mírem – na velmi, velmi nemorální struktuře hříchu“. Podle něj „je nemorální vyhrožovat něčím, o čem víte, že je nemorální. Proto je teorie odstrašování – tak jak je v současnosti praktikována – založena na struktuře hříchu,“ vysvětluje.

Ekonomický faktor

Obrovské množství zdrojů se také přesměrovává z oblasti rozvoje lidstva do udržování jaderných arzenálů. „Část problému je přinejmenším ekonomická, protože s válkou souvisí prodej zbraní, což zvyšuje zisk,“ řekl Johnny Zokovitch, výkonný ředitel Pax Christi USA, mezinárodního katolického mírového hnutí založeného po druhé světové válce. „Za výrobou zbraní tedy stojí silný ekonomický faktor, zejména zde ve Spojených státech. Naším vývozním artiklem číslo jedna jsou válečné zbraně,“ řekl Zokovitch pro OSV News. „Do současného paradigmatu jaderného odstrašování a jaderných zbraní jsme investovali takové množství peněz, že je hnáno ekonomickým aspektem.“

Bez odzbrojení a monitorování riziko jaderného konfl iktu samozřejmě zůstává. Hodiny soudného dne – imaginární hodiny Bulletinu atomových vědců, které využívají „obraz apokalypsy (půlnoc) a současný idiom jaderného výbuchu (odpočítávání do nuly) k vyjádření hrozeb pro lidstvo a planetu“ – v současné době dosáhly 90 sekund do půlnoci.

Když Swetland vzpomíná na své ponorkové hlídky jaderného odstrašování v americkém námořnictvu, říká: „Za těchto okolností každý den trénujete na fotbalový zápas, který, jak doufáte, nikdy hrát nebudete.“ Dodává: „Ale pokud ho někdy budete hrát, už jste prohráli.“

Text vyšel 10. srpna na ucanews.com. Publikováno se svolením, redakčně přeloženo a upraveno. Autorka je redaktorkou Our Sunday Visitor.

Zpět na úvodní stranu
Ochrana vašeho soukromí je naší prioritou

Abyste mohli co nejlépe využívat služby portálu Církev.cz, včetně nakupování, používáme my a někteří naši partneři tzv. cookies (malé soubory uložené ve vašem webovém prohlížeči). Díky nim si například pamatujeme, zdali jste přihlášeni, vámi provedená a preferovaná nastavení, co máte v košíku, jak máte seřazené a vyfiltrované produkty apod.

Díky nim vám také nenabízíme nevhodnou reklamu a pomáhají nám v analýzách sloužících k dalšímu rozvoji portálu.

Potřebujeme však váš souhlas s jejich zpracováváním. Děkujeme, že nám ho dáte, a ujišťujeme vás, že se k vašim datům chováme maximálně zodpovědně v souladu s platnou legislativou