Opatřit si ratolesti na Květnou neděli, kterými pak budou symbolicky oslavovat Kristův vjezd do Jeruzaléma, se vypravily i děti našeho redakčního kolegy. Při návštěvě Pošumaví natrhaly obvyklé kočičky – rašící vrbové větvičky. Ty v našich zeměpisných šířkách nahrazují biblické palmové ratolesti. Požehnanými kočičkami si věřící lidé zdobí kříž, obrazy či okna. Následující rok je pak kostelníci pálí
Kdo dnes z dětí, ale i jejich rodičů ví, proč slavíme Velikonoce? Napříč diecézemi v těchto dnech probíhají programy tzv. Vstupů do škol, potažmo kostelů. „Zatímco vánoční příběh je všem důvěrně známý, ten velikonoční je pro mnohé žáky, ale velice často i učitele něčím neznámým a překvapujícím,“ popisuje Karolína Kolářová, koordinátorka Vstupů do škol z brněnského biskupství a lektorka s mnohaletou
Informační centrum je otevřené pro všechny zdarma. Proč vůbec vzniklo? V současnosti se nikdo do katedrály nedostane, mohou tam jen ti, kdo ji opravují. Pro veřejnost je zcela uzavřená. Nemůžeme tedy naživo ukázat, co se tam děje. Je to nebezpečné, třeba kvůli olovu (požár způsobil velkou koncentraci škodlivého olověného prachu – pozn. red.). Na druhou stranu jsme chtěli vyjít vstříc těm, kdo se
Začátky běžeckých maratonů jsou si podobné. Stojíte s ostatními běžci a běžkyněmi v koridoru, zpředu od startovní brány je slyšet moderátorské hecování k výkonu. Odhadujete, jak kdo rychle vyběhne. Představujete si ty tři hodiny a něco, co je na konci nutně bolavé. Kroutíte se a protahujete, podupáváte, někdo si povyskočí. Na poslední chvíli to má smysl leda pro uklidnění, teď už nic nedoženete.
Kde se zrodil nápad dát dohromady tak obsažnou publikaci 260 osudů a co bylo nejtěžší? Základní impuls vyšel od papeže Jana Pavla II. v apoštolském listu Tertio millennio adveniente z roku 1994 (na téma blížícího se 21. století – pozn. red.). Vyzval v něm místní církve, aby se rozpomněly na své mučedníky, protože 20. století, zvláště v Evropě, jich bylo plné. Při práci na martyrologiu bylo pak nejtěžší odolávat běžícímu času. Na začátku vnímáte
Mollové velkopáteční melodie se mísí s radostnými motivy velikonočních zpěvů, na tklivé O bone Jesu v rychlém sledu navazuje jásavé Regina coeli. Už dlouho před Velikonocemi členové chrámového sboru při zkouškách poznávají, jak rychle postupuje Svatý týden se zdánlivě velmi různorodými emocemi jednotlivých dnů. „Představte si, jak v Jeruzalémě jásali, když přijel Ježíš,“ snaží se vedoucí dětské scholičky vyvolat razantnější projev u chlapců a
Velikonoční oslavy se zbavují pandemických omezení obvyklých v předchozích třech letech. Právě loňská neděle Vzkříšení byla po covidové přestávce prvním velkým shromážděním na Svatopetrském náměstí: na velikonoční mši sv. a následující požehnání Urbi et orbi (Městu a světu) přišlo podle odhadů asi 50 tisíc lidí. Papežův veřejný program Svatého týdne začíná na Květnou neděli procesím a mší sv. na vatikánském náměstí. Na Zelený čtvrtek bude
Předstupuji před vás jako historik regionu východní Evropy, a konkrétně jako historik masového zabíjení a politických zvěrstev. Jsem rád, že jsem byl požádán, abych vás informoval o používání termínu „rusofobie“ ruskými státními aktéry. Věřím, že taková diskuse může objasnit něco o charakteru ruské agresivní války na Ukrajině a ruské nezákonné okupace ukrajinského území. Budu hovořit stručně a omezím se na dva body. Prvním bodem je, že
1100 let stará Bible zvaná Codex Sassoon je krátce vystavena v Židovském muzeu v Tel Avivu. Poté poputuje do newyorské aukční síně Sotheby’s, kde bude vydražena. Cena se odhaduje na 30 až 40 milionů dolarů (asi 660 až 880 milionů korun). Ručně psaný kodex na pergamenu vázaný v kůži se tak může stát nejcennějším historickým dokumentem, který byl kdy v aukci prodán.Svazek pochází z 9. či 10. století a nese jméno po svém nejznámějším majiteli,
Zvěst o velikonoční radosti naplní kostely a mnohé domovy. Bude znít evangelium – radostná zvěst a zpívat Aleluja. Radovat se ale nejde na povel. Radost vychází ze srdce spontánně, tak nějak se stane, umíme-li si k ní najít důvod. Že se jí dá naučit, jsem se dozvěděl až od Franze Ketta. Pracoval tak dovedně s klimatem ve skupině, že jsme neměli obavy se projevit, obohatit svou růzností jeden druhého a pak z toho, co se nám povedlo objevit,
Od 21. do 23. března se na Celostátní přehlídce církevních škol před očima poroty a nadšeného publika představili mladí muzikanti, herci i tanečníci. Čtvrteční ráno na přehlídce začalo docela zostra. „Máte představu, co se tady bude příštích pět minut dít?“ ptá se z pódia středoškolák ve světle modré mikině. V ruce drží mikrofon a na prázdném jevišti před ním stojí jen stolek s pár krabičkami. Tomáš Friese z Biskupského gymnázia Varnsdorf přijel
Přítomni byli jeho zakladatelé i současní studenti a pedagogové. Hlavním celebrantem mše byl biskup Pavel Konzbul. Škole popřál, aby byla ohnivou barvou Ducha Svatého pro dobré křesťanské vzdělání, aby zářila jako zlato dobrými mezilidskými vztahy, nikdy nezpychla a uchovala si pokoru rozumu osvíceného vírou. U zrodu gymnázia stáli Josef Boček, Marie Velebová, Jiří Karas a P. Pavel Dokládal. „Pamatuji si, že mne oslovil učitel Boček s návrhem
Kristovo utrpení, smrt a vzkříšení jsou jádrem toho, co nám zvěstují evangelia. Událostem mezi Poslední večeří a Ježíšovým pohřbem říkáme pašije. Nasloucháme jim na Květnou neděli a na Velký pátek. Příběh Kristova utrpení taktéž od počátků křesťanství fascinoval věřící. Ukazoval – a dodnes ukazuje – pravdivost slov z listu Židům, kde se píše o Ježíši jako o někom, kdo má podíl na našich bolestech a trápeních, a proto je schopen mít s námi soucit.
Jednou z možností, jak si najít cestu k tomu být pro druhé, je dobrovolnictví. Pokud byste byli rádi prospěšní konkrétním lidem a nevíte, jak na to a kde, nabízí se možnost oslovit církví zřízenou pomáhající organizaci – tedy Charitu. Pomoc dobrovolníků je pro ni nepostradatelná. Dlouhodobě i jednorázově jich vypomáhají tisíce, a to od těch nejmenších (např. v rámci Tříkrálové sbírky) až po obětavé seniory. A jak dobrovolníci pomáhají? V domovech
Jaroslav Ambrož Tobola (1910–1953) Narodil se v chudé rodině tesařského pomocníka 24. dubna 1910 ve Starém Městě u Uherského Hradiště. V roce 1926 vstoupil do Řádu menších bratří – františkánů, po dočasných slibech byl vyslán na studia do Rakouska a v roce 1932 byl vysvěcen na kněze. Za války dosáhl doktorátu teologie a v roce 1946 se stal představeným pražského konventu u Panny Marie Sněžné. Byl velkou nadějí řádu, kde patřil k iniciátorům
Novou poutní sezonu v Sázavském klášteře slavnostně zahájil pražský arcibiskup Jan Graubner v sobotu 25. března liturgií, při které zazněly nedávno restaurované barokní varhany. Na tento den připadlo 970. výročí úmrtí prvního zdejšího opata a českého patrona sv. Prokopa (*1053). Toho bezprostředně po mši sv. připomněla komentovaná vycházka novou výstavou „Putování za našimi světci“, která v gotickém sloupořadí na nádvoří kláštera potrvá do konce
Je to první velikonoční festival v Česku po revoluci, vytvořila se tradice a lidé neustále chodí. I nevěřící píšou pak nadšené maily. Neodvažoval bych se prohlašovat, že může kvalitní duchovní hudba člověka přímo přitáhnout k Bohu, ale nevěřícího nebo váhajícího určitě nesrazí dolů, spíš ho pozdvihne směrem nahoru,“ ohlédl se za festivalem jeho zakladatel, brněnský sbormistr a skladatel Petr Fiala v rozhovoru v KT 12. Od roku 1992 přivádí tento
Vystudovala jste architekturu a poté Institut tvůrčí fotografie v Opavě. Proč právě tyto dvě školy? Výtvarnou školu jsem za minulého režimu studovat nemohla, proto jsem šla na architekturu, která tomu byla nejblíže. Bylo mi ale jasné, že se jí živit nebudu. Vždy mě to táhlo spíše k fotografování. Jakmile padla „železná opona“, začala jsem cestovat a fotografovat. Moje první cesta vedla do New Yorku. Do New Yorku, jako za symbolem svobody? Vždy
„Evropa má budoucnost, pokud je skutečně unií a neredukuje jednotlivé země s jejich charakteristickými rysy,“ připomněl papež František při soukromé audienci biskupům z různých evropských zemí, kteří se shromáždili v Římě od 22. do 24. března. Evropská unie má podle papeže dbát na odkaz svých otců zakladatelů, kteří pocházeli z různých národů a tradic, a přesto dokázali budovat jednotu. Úkolem církve pak je vést lidi, kteří dokážou v tomto duchu
Na Zelený čtvrtek večer vstoupíme do velikonočního tridua (třídení) a opětovně při mši na památku Večeře Páně prožijeme, co se stalo při poslední večeři. Onoho večera Kristus svým učedníkům zanechal odkaz své lásky v eucharistii, ale nikoli jako vzpomínku, nýbrž jako památku a trvalé zpřítomnění. Pokaždé, když se slaví eucharistie, obnovuje se toto tajemství vykoupení. Je to večer, v němž nás žádá, abychom se milovali navzájem a sloužili jedni
To je otázka, na kterou už brzy najdeme odpověď. Těsně před Velikonocemi by se totiž na knižní pulty měla dostat objemná publikace Mučedníci a oběti pro Krista, která na 700 stranách přináší 260 příběhů těch, kteří za nacismu, po válce či během komunistického režimu osvědčili svou víru i za cenu svého života. Publikace s podtitulem Martyrologium katolické církve českých zemích ve 20. století (psali jsme o ní už v postní příloze) vznikala mnoho let
Při čtení pašijového příběhu myslím na to, jak je důležité mít pořád před očima celek Ježíšova života a neoddělovat jednu oblast od druhé. Mám na mysli: Vtělení, kázání, utrpení a Vzkříšení. Může se totiž snadno stát, že zůstaneme pouze u jedné skutečnosti a náš obraz Ježíše zůstane neúplný, někdy i dost pokřivený. Tak třeba Vtělení – setrvám u pohledu na malé dítě v jeslích anebo si celý život vystačím s úctou k Pražskému Jezulátku. Je to