Mnozí Ukrajinci v České republice slavili Velikonoce podle juliánského kalendáře teprve minulý víkend. V neděli zvané „Paschální“ přinesli, jak je u řeckokatolíků i pravoslavných zvykem, do kostelů jídlo k požehnání. Dlouhé fronty vedly až ven – například kolem kostela sv. Mikuláše na pražském Malostranském náměstí či kolem nádvoří Klementina (na snímku) nedaleko od kostela sv. Klimenta.
„O této noci jsou naše myšlenky s mučednickou Ukrajinou a všemi kouty země, kde vládne násilí a porušování lidské důstojnosti. Prosme vzkříšeného Osvoboditele, aby se letošní Velikonoce staly podnětem k otevření humanitárních koridorů do skutečně bezpečných oblastí pro tisíce lidí obklíčených v Mariupolu: civilistů, starých lidí, žen a dětí. Stejně tak ve všech ostatních regionech Ukrajiny, kde se
„Jako u mnoha jiných zvyklostí i tady bychom u kořene našli někdejší lidové a pohanské tradice spojené s příchodem jara a odháněním zlých sil. Křesťanství ale tyto zvyky naplnilo křesťanským obsahem – a v dnešním kontextu je tak jasné, že jde o to, zvěstovat vzkříšení Spasitele a vyprosit požehnání polím,“ vysvětluje KT P. Jan David SAC, kaplan fulnecké farnosti, který se pravidelně účastní
Čím má být farní pastorační rada knězi k ruce? Mají být tito lidé skutečně knězi k ruce? To bychom je redukovali na nějakou výkonnou skupinu k panu provoznímu. Není to parta lidí, kterým kněz rozdává úkoly. Kodex církevního práva říká, že to má být poradní orgán kněze. Nemělo by však zůstat u toho, že se z ní vyvine sbor potížistů, kteří budou vymýšlet věci, které by měl udělat někdo jiný, tedy
Květen 1983, byt básnířky Barbary Sadowské na varšavském sídlišti: zrovna tu nad ránem končí jeden z večírků, kde se scházejí a promýšlejí další kroky členové opozičního hnutí Solidarita. Barbara je jedna z nich. Právě před několika dny ji spolu s dalšími zbili milicionáři, když v areálu kostela sv. Martina chystala v Primasovském výboru pro pomoc osobám zbaveným svobody (ten měl pod patronátem tehdejší primas kardinál Józef Glemp) balíčky pro
Poprvé od vypuknutí pandemie se v neděli Božího milosrdenství slavila mše svatá v bazilice sv. Petra. Vedl ji předseda Papežské rady pro podporu nové evangelizace arcibiskup Rino Fisichella a papež František pronesl homilii. „Boží milosrdenství přináší především zvláštní radost, radost z pocitu nepodmíněného odpuštění,“ řekl na úvod Svatý otec. Mluvil také o útěše: „V Tomášovi je skryt příběh každého věřícího, každého z nás: jsou těžké chvíle, kdy
Dnes často vidíme, že „májovou pobožnost“ v mnoha farnostech nahradilo prosté rozjímání před obrazem či sochou Panny Marie. Není to škoda? Májová pobožnost prošla zajímavou historií a podoba, kterou si nejstarší generace našich věřících pamatuje, zdaleka není první. Období měsíců duben-květen bylo obyvatelstvem západní Evropy bráno jako období lásky – doprovázely ho různé pohanské zvyklosti, z nichž se na mnoha místech dodnes udrželo například
Představa církve, kde mají všichni stejný názor a jsou vůči sobě vstřícní a tolerantní, je utopií. Taková církev nikdy neexistovala, a to ani na samém počátku. Už mezi vyvolenými Dvanácti byl jeden, který Ježíše zradil – nejspíš proto, že si představoval něco úplně jiného, než co se stalo. A učedníci se mezi sebou dohadovali, kdo je z nich vlastně největší a kdo má právo obsazovat nejdůležitější místa v Božím království, jak nám sdělují
Stáří obzvlášť poznamenávají prožitky zmatenosti a sklíčenosti, ztráty a opuštěnosti, zklamání a pochybnosti. Svou křehkost v dramatických životních situacích můžeme zakusit všichni, v jakémkoli údobí života. Ve stáří ale tyto pocity mohou vést okolí k přesycenosti, či dokonce je obtěžovat. Kolikrát jsme zaslechli nebo si pomysleli, jak jsou ti starci otravní. Neříkejte, že ne... „Cti svého otce i svou matku.“ Nejedná se pouze o vlastní rodiče,
Oslavami Velikonoc strávili hodiny v kostele Panny Marie Růžencové i kolem něj řeckokatoličtí věřící v Českých Budějovicích.
Symbolický vstup do plzeňského chrámu sv. Mikuláše v úvodu velikonoční řeckokatolické bohoslužby v neděli 24. dubna. Po ní následovalo u kostela žehnání přinesených pokrmů, které nezhatilo ani deštivé počasí.
Suchá třešeň v květ se halí / na sedmerých haluzích / studánka se pod ní prýští / v sedmi čistých paprscích. Tak zní úvodní sloka originální Svatoňovické poutní písně z roku 1915. Lidé si ji po covidovém útlumu mohou letos v poutním kostele Panny Marie Sedmiradostné v Malých Svatoňovicích zase společně zazpívat. Letošní nedělní podvečerní májové pobožnosti navazují na silnou tradici zdejší mariánské úcty, místo je široce proslavené nejen v
Jednou z nejtěžších otázek je otázka lidského utrpení a nespravedlnosti. Jak to, že Bůh, který nás miluje, nezabrání válkám a nezbaví svět těch, kdo druhým působí utrpení? Jak můžeme věřit, že Bůh, který stvořil svět, je dobrý, když se kolem nás děje tolik zlého a nespravedlivého? To jsou konkrétní otázky, které nás napadají v souvislosti s válkou na Ukrajině. Bible dává odpověď: Ano, Bůh je všemohoucí, protože stvořil všechno z ničeho. Stvořil i
Američanka Helena Kellerová (1880–1968) vystudovala jako první hluchoslepý člověk na světě univerzitu. Její nezlomná píle, odhodlání a dychtivá touha po poznání ji přivedly až na Harvard, který úspěšně ukončila v roce 1904. S tímto dramatickým handicapem se sice nenarodila, ale dva klíčové smysly pro lidské poznání ztratila v necelých dvou letech po prodělání meningitidy. Byla však mimořádně nadaná, což se projevilo už v jejím nejrannějším
Prezentace dokumentu se zúčastnili biskup Vlastimil Kročil, generální vikář Mons. David Henzl, děkan Zdeněk Mareš a diecézní koordinátoři P. Ivo Prokop a P. Stanislav Brožka. V lavicích naslouchaly desítky laiků, kněží a řeholnic textu syntézy, který shrnul pohledy a podněty z jednotlivých farností. „Přišly jsme, abychom věděly, za co se máme modlit,“ uvedla generální představená Kongregace sester Nejsvětější Svátosti Jana Houštecká. 154 skupinek
„Chtěla jsem osobně poděkovat dětem a vedoucím pěveckého sboru Srdíčko. Podporovali činnost našeho sirotčince i v době tvrdého lockdownu, čehož si moc vážíme,“ zdůvodnila svou přítomnost v Telči představená Cécile Dah. Osm let spolupráce Srdíčko přispívá na provoz sirotčince z výtěžku svých koncertů už osm let. „V posledních dvou letech, kdy jsme nemohli vystupovat, jsme uspořádali koncerty přes kanál YouTube a podařilo se nám vybrat také pěkné
Polský kardinál Dziwisz (83) čelil silně medializovaným podezřením, že jako osobní sekretář papeže Jana Pavla II. i později v letech 2005–2016 jako krakovský arcibiskup pomáhal krýt provinilé kněze. Podle polské komerční televize TVN24 prý Stanisław Dziwisz věděl např. o přečinech bývalého amerického kardinála Theodora McCarricka, a přesto mu dopomohl do úřadu newyorského arcibiskupa. Vyšetřovací zpráva však tuto domněnku nepotvrdila: Dziwisz
Svatý otec to řekl minulý týden argentinskému deníku La Natión. „Jsem připraven udělat cokoli, aby na Ukrajině nezahynul už ani jeden člověk,“ prohlásil papež. Zároveň však řekl: „Nemohu udělat nic, co by ohrozilo vyšší cíle, kterými jsou ukončení války, mír, anebo aspoň humanitární koridory. Jaký smysl by měla cesta papeže do Kyjeva, kdyby druhý den stále byla válka?“ K návštěvě ukrajinské metropole jej dříve pozvali tamní prezident Volodymyr
Z prostoru kolem místní fary chtějí vytvořit „Ježíšovu zahradu“. „Uvažujeme o tom, že by se mu dala vtisknout jednotná tvář a hlubší duchovní idea. Hlavní myšlenka je inspirována životem Ježíše Krista, protože řada událostí spojených s jeho působením proběhla v přírodě. V zahradě už máme umístěn kříž, k němu by byl časem dobudován Boží hrob, situovala by se vyvýšená ‚Galilea‘ jako místo Ježíšova kázání i nanebevstoupení anebo symbolická betlémská
Lokalita se vrátila benediktinům díky restitucím zhruba před dvěma roky. Jedná se o historický majetek Broumovského kláštera, který nyní spravuje Břevnovský klášter. „Zalesňovací akcí jsme chtěli nejen vrátit stromy na holinu, ale také navázat kontakt s místními lidmi a umožnit jim, aby se zapojili. Jsem rád, že se to podařilo,“ popisuje pro KT Petr Bláha z Benediktinské hospodářské správy Břevnov. Zapojili se i turisté, lokalita je totiž hned
Speciální várka plzeňského piva už je ve Vatikánu. Papeži minulý týden symbolicky předali 2022 půllitrových lahví při generální audienci biskup Tomáš Holub a bývalý vrchní sládek Plzeňského Prazdroje Václav Berka. Setkání s papežem bylo podle biskupa plné naděje. „Radovali jsme se, že i v této velmi těžké době je Kristus silnější než všechno to zlo, které vidíme kolem sebe. A já jsem se snažil papeži říci, že věříme, že i to pivo je znamením této