Na 30 věřících je na Slovensku omezen počet v menších kostelích, do velkých chrámů pak smí přijít tolik lidí, aby na jednoho vycházel prostor 25 m2. Platí přitom povinnost být očkovaný nebo zotavený z koronavirového onemocnění v posledních 180 dnech – a také dispenz od povinné účasti na mši svaté i možnost individuální pastorace po dohodě s konkrétním knězem. Na Slovensku trvá nouzový stav, pandemická situace je srovnatelná s ČR.

Současná pravidla, která na Slovensku platí od 10. prosince, jsou přitom mírným uvolněním. Po takřka úplném zákazu veřejného slavení, který platil od konce listopadu, a po intervenci předsedy biskupské konference u předsedy vlády je církev – slovy mluvčího biskupů P. Martina Kramary – „respektuje a kněze a věřící prosí o jejich zachovávání“.

„Situace je o něco lepší než loni, kdy byly veřejné bohoslužby úplně zakázané,“ podotýká pro KT slovenský novinář a církevní analytik Imrich Gazda, avšak obratem dodává: „Z jejich opakovaného zakazování a povolování jsou už lidé unavení a mnozí i neskrývaně znechucení. Největší problém je ale to, že je společenství věřících stále více polarizované, včetně některých kněží, kteří vstupují do veřejných konfrontací: jedni vyzývají k trpělivosti a solidaritě a poukazují na přeplněné nemocnice, druzí hovoří o omezování náboženské svobody a neváhají použít příměr ke komunistické totalitě. Obávám se, že církev na Slovensku vyjde z pandemie vnitřně velmi oslabená,“ upozorňuje analytik.

„Základem je pro nás neklesat na duchu,“ zamýšlí se pro KT matka šesti dětí Dominika Rajská z Trnavy. „Nebrblat a brát situaci, jaká je, s maximální mírou pokoje a pokory. Je ale pravda, že se nám jako rodině snadno mluví – je nás hodně, máme vlastní dům, a tedy dost prostoru, oběma nám s manželem zůstala práce, můžeme dětem zabezpečit online vzdělávání a v případě potřeby i online mše svaté. Díky našim salesiánům máme ve farnosti i nadstandardní duchovní službu,“ vypočítává Dominika s tím, že jejich letošní vánoční svátky se proto ponesou především v duchu vděčnosti.

Loňské Vánoce v úplném lockdownu Rajští prožívali především v rámci rodiny. „Celorodinnou adventní aktivitou byl ‚Jesseho strom‘ zaměřený na poznání Ježíšova rodokmenu. Četli jsme příslušné starozákonní příběhy a ke každému přiřadili symbol, který jsme při večerní modlitbě zavěsili na jedlovou větvičku ve váze. Pod takto vzniklý ‚Jesseho strom‘ jsme na Štědrý den umístili betlém,“ popisuje Dominika. Půlnoční mši oslavila rodina „živě“, na ty distanční se alespoň svátečně oblékli a i pro duchovní přijímání dodrželi eucharistický půst. „Nevíme, jaká pravidla budou nakonec na Vánoce platit letos, a tak má pro nás advent rozměr očekávání a tajemství i v tomto zcela pragmatickém smyslu,“ poznamenává maminka. „Chystáme se raději na přísná opatření a asi i nějaké ty slzičky – abychom mohli být později třeba příjemně překvapení,“ uzavírá s jistotou, že naděje se v jesličkách zosobní i za letošních složitých okolností.