Obsah:
Publicistika|Jak prožít Vánoce spolu?
14. 12. 2021
Loni jsme se o svátcích nesetkávali, abychom se navzájem nenakazili. Letos řešíme jiný problém: jak to udělat, abychom se dokázali sejít v rodinách navzdory ožehavé otázce očkování? Jezuitský magazín America přináší „návod“, jak na to.
„Když jste se před rokem lidí zeptali, co je na pandemii nejtěžší, mnoho z nich odpovědělo, že to, že se nemohli o Vánocích setkat se širší rodinou. Přes on-line spojení jsme dělali, co jsme mohli, ale většinou jsme se těšili na rok 2021, až se – jak jsme doufali – znovu shledáme,“ vzpomíná Jim McDermott, editor amerického jezuitského časopisu America Magazine. „To jsme ale ještě nevěděli, že zázračný příchod vakcíny, která je bezpečná, účinná a zdarma dostupná, povede k úplně nové překážce slavení Vánoc – totiž že se někteří příbuzní nebudou chtít nechat očkovat,“ dodává.
Autor pokračuje, že není lehké se v rodině dohodnout, jak Vánoce za těchto podmínek společně oslavit. A táže se: „Pustíte k sobě domů jen očkované? Odmítnete nosit roušku, i když nejste očkovaní? Nebo zůstanete doma a budete sledovat film“ (v českých poměrech tradiční vánoční pohádku) „a těmto problémům se úplně vyhnete?“ A protože stejně každá z těchto možností vede ke konfliktu, vybízí autor k tomu, abychom se nechali inspirovat sv. Ignácem z Loyoly a pěti kroky z jeho Duchovních cvičení.
Tento „návod“ je jak pro očkované, tak i pro neočkované. Redakce America Magazine ovšem výrazně doporučuje očkování a připomíná, že ho podporují nejen zdravotničtí experti po celém světě, ale i papež František či emeritní papež Benedikt XVI.
Jezuitská modlitba začíná poodstoupením od aktuální konkrétní situace k širším okolnostem života. Ať už se snažíme přijít na to, co sami o svátcích potřebujeme, nebo se vyrovnat s rozhodnutími, která udělali druzí, začněme tím, že si dovolíme chvilku se nadechnout a jaksi dohnat sami sebe. Co mě teď v mém životě těší a přináší mi pokoj? Jaká břemena nesu? Odevzdejme tyto otázky Bohu a uvidíme, co nám Bůh ukáže.
Když se ztišíme tady a teď, budeme si moci lépe uvědomit své pocity. Možná cítíme nějaký tlak, abychom vyhověli tomu, co si přejí ostatní členové rodiny. Možná se bojíme, že druhé zklameme. Možná se na někoho v rodině tolik zlobíme, že už nedokážeme jasně myslet… Je důležité, abychom si dovolili zastavit se a všechno toto pocítit. Sobě samým ani nikomu jinému neuděláme žádnou laskavost, když se tyto pocity budeme snažit vytěsnit. Jak už jsme to asi zažili všichni při jiných svátcích, nakonec to přece jen vyjde najevo.
Svatý Ignác rád zdůrazňoval, že naše pocity jsou dar. Prostřednictvím nich nám Bůh pomáhá vidět, po čem toužíme. Jsou jako letištní signalizátoři s vlajkami, kteří na ploše pomáhají letadlům přistát.
Ať už pociťujete cokoliv, své pocity hned nesuďte. Hněv, zahanbení, zmatek, pýcha – to všechno je v pořádku. A i když vás některý z pocitů nějak drží v pasti, i to je v pořádku. Nabídněte jej vzhůru Pánu, stejně jako obětujeme chléb a víno při mši svaté. Proste Boha o pomoc, aby tyto pocity i vás proměnil.
Sv. Ignác je známý svou imaginativní modlitbou. Znamená to představovat si konkrétní scény z Písma a třeba i sami sebe v těchto pasážích. Můžeme si však také představovat písmo, kterým je náš vlastní život. A když tak přemýšlíme, co bychom chtěli dělat během svátků, i o všech hygienických opatřeních, představme si sami sebe v různých scénářích: Nosím roušku. Vyhýbám se těm, kdo nejsou očkovaní. Nikam nejdu… Nechte pak každý z nich, aby se ve vaší mysli jen tak odehrál – je to jen film, na který se díváte s Bohem. Sledujte, co (pokud něco) během toho ve vás vyvstane – pocity, chvíle, vztahy.
Jinou metodou, kterou sv. Ignác doporučuje, je napsat si u každého z možných scénářů jeho pro a proti. Třeba to zní až moc světsky, ale tady to děláte v kontextu modlitby. Berte to, jako byste brainstormovali (chrlili nové nápady) spolu s Bohem.
Poté co jste dali každé verzi nějaký čas, dopřejte si chvilku na protažení těla nebo si uvařte čaj. A pak si znovu sedněte a napište, čeho jste si při tom všimli – jak jste se cítili v určitém scénáři a jak se cítíte nyní, zkrátka cokoliv, co vyjde najevo. Znovu si projděte svá „pro a proti“ a zakroužkujte si, které odpovědi vynikly. A pokud nejste moc na psaní, můžete se jen ztišit a poprosit Boha, aby vám ukázal, na co se máte zaměřit.
Sv. Ignác zdůrazňoval, že jenom to, že jsme z něčeho měli dobrý pocit, ještě neznamená, že to bylo správné. Podobně ani to, z čeho jsme měli špatný pocit, neznamená, že to bylo opravdu špatné. Když byl sv. Ignác mladý, s oblibou si sám sebe představoval jako rytíře, který zachraňuje dámy před nebezpečím, ale pak si uvědomil, že když se oddává takovému snění, cítí se pak prázdný. Když si naopak představoval sám sebe jako světce, přinášelo mu to vnitřní pokoj.
Poté co projdete různé scénáře a své pocity předtím a potom, zkoumejte, ve kterém se cítíte klidně. Kdy naopak úzkostně, rozrušeně nebo zmateně? Nenapovídá vám to, co zvolit? Který směr zvážit? Máte-li však na výběr jen to, zda jít na Vánoce k příbuzným a necítit se bezpečně, nebo se raději držet stranou a „vytočit“ tím rodinu, možná žádné „skvělé“ řešení neexistuje.
Pokud jste se ale už předtím nějak rozhodli a tento modlitební čas jste strávili jen tím, že jste se snažili být se svými pocity, všimněte si, jaká hnutí (Ducha) jste prožili. Pocítili jste nějaké potvrzení vašeho předchozího rozhodnutí? Znovu připomínáme – neznamená to, že se cítíte skvěle…
Takže jste se už rozhodli. Výborně. Rozvažte teď, komu to máte říct: přijdu, nebo nepřijdu, protože... Zásada je, že v tuto chvíli nechcete měnit jeho názory. I když si myslíte, že by bylo skvělé, kdyby váš bratr netrval na rouškách po celou dobu návštěvy nebo kdyby strýc už zmlkl a dal se očkovat. Ale víte co? Oni prostě nejsou podle našich představ a my to musíme přijmout.
Sv. Ignác rád ukončoval modlitbu vděkem. Tato situace ale nyní obnáší spíše otevřít se tomu, co přijde, než ohlížet se za tím, co bylo. Rozhodli jste se. A až se budete na svátky připravovat, poproste Boha, aby vašemu rozhodnutí požehnal.
Vydavatel: KatMedia s.r.o.
ISSN 0862-5557 (Print)
ISSN 2787-9593 (Online)
Abyste mohli co nejlépe využívat služby portálu Církev.cz, včetně nakupování, používáme my a někteří naši partneři tzv. cookies (malé soubory uložené ve vašem webovém prohlížeči). Díky nim si například pamatujeme, zdali jste přihlášeni, vámi provedená a preferovaná nastavení, co máte v košíku, jak máte seřazené a vyfiltrované produkty apod.
Díky nim vám také nenabízíme nevhodnou reklamu a pomáhají nám v analýzách sloužících k dalšímu rozvoji portálu.
Potřebujeme však váš souhlas s jejich zpracováváním. Děkujeme, že nám ho dáte, a ujišťujeme vás, že se k vašim datům chováme maximálně zodpovědně v souladu s platnou legislativou
Nastavení souborů cookies
Soubory cookies jsou malé textové soubory, které se ukládají do vašeho zařízení při navštěvování webových stránek. Soubory cookies používáme k různým uživatelským, analytickým a marketingovým účelům (například pro zapamatování přihlašovacích údajů k vašemu účtu, apod.).
Své předvolby můžete měnit a odmítnout určité typy cookies, které se mají ukládat do vašeho zařízení. Můžete také odstranit všechny soubory cookie, které jsou již uloženy ve vašem počítači. Tím však můžete přijít o některé uživatelské vymoženosti našeho portálu.