Týdenní návštěva českých a moravských biskupů Ad limina apostolorum (K prahům apoštolů) vyvrcholila ve čtvrtek 11. listopadu soukromou audiencí u Svatého otce. „Praha je prý nejkrásnějším městem v Evropě,“ řekl papež v úvodu s tím, že by se o tom přijel i přesvědčit, „až přijde čas“.

Setkání přiblížil předseda ČBK arcibiskup Jan Graubner novinářům v poutním domě Velehrad nedaleko Vatikánu. „Témat byla řada a setkání bylo opravdu neformální,“ uvedl s tím, že biskupy, kteří v týdnu měli schůzky na vatikánských úřadech, vyzval papež k odložení projevů, aby si spolu prostě povídali. „To nejsilnější, co si z toho odnáším, je opravdový dialog, bratrské setkání ve vzájemném naslouchání, respektu a otevřenosti. Bylo to velmi povzbudivé. Papež se v této chvíli, která byla z jeho strany – řekl bych – dosti uvolněná, ukazoval opravdu jako pastýř, kterému jde o každého člověka. Je vidět, že to nejen říká v projevech nebo dokumentech, ale že tím žije: být blízko lidem. A o tom jsme v podstatě z různých úhlů hovořili,“ shrnul arcibiskup Graubner, který byl už na páté cestě „ad limina“.

Spontánní setkání

„Ve spontánní atmosféře nás František vybízel, abychom se ptali na cokoliv,“ uvedl pak pro Vatican News plzeňský biskup Tomáš Holub, který byl na takové cestě v roli biskupa poprvé, a pokračoval: „A skutečně se probralo mnoho věcí, což nás jako biskupy sjednotilo. Všichni odcházeli s pocitem, že to byl zážitek rozhovoru s pastýřem, který naslouchá, ale zároveň má jasné vize, kudy dál.“

Litoměřický biskup Jan Baxant, který má v ČBK na starosti média, popsal své dojmy pro KT takto: „Nejpůsobivější je papežův důraz na blízkost vůči každému člověku, blízkost taktní, nehranou, osobní. Papež je přitom lidský, ale ne familiární. Varoval nás přes kariérismem, ambicemi, prosazováním sebe sama.“ Arcibiskup Graubner zmínil, že došlo i na téma nominací pro některé české a moravské biskupské stolce. Jak řekl, Svatý otec v této souvislosti vyzýval k modlitbě a spolupráci s Kongregací pro biskupy.

Společně rozmlouvali rovněž o synodálním procesu. „Papež zdůrazňoval, že nejde o to, něco vyřešit, ale o to, abychom tento proces žili,“ uvedl arcibiskup Jan Graubner s tím, že každá skupina ve farnosti, která se synodální cestě otevře, každý, kdo vykročí na cestu naslouchání druhému s touhou poznat, co je Boží vůle, udělá veliký krok k uzdravení církve ve svém konkrétním prostředí: „Výsledkem synody nemá být dokument, který skončí v knihovně, ale papež chce, aby tento proces probíhal a uzdravoval.“ Po návštěvě předseda ČBK Jan Graubner shrnul, že ve Vatikánu zakusili skutečnou synodalitu. „Na většině úřadů nás přijali s otevřeností, ochotou naslouchat, být k službě. S tím, že tady nejde o jakési poroučení nebo plnění příkazů, ale o naslouchání Duchu Svatému. To si odnáším jako nejsilnější dojem a byl bych rád, kdyby se nám podařilo přenášet tuto atmosféru také do našich diecézí, našich farností.“

U relikvií českých světců

V neděli 14. listopadu zakončili biskupové pouť děkovnou bohoslužbou u hrobu sv. Bartoloměje ve stejnojmenném kostele na římském Tiberském ostrově. V boční kapli jsou uloženy ostatky českého světce Vojtěcha, kterému byla dříve tato bazilika zasvěcena, a právě zde se biskupové pomodlili za vlast. Chrám je zasvěcen i novodobým mučedníkům a v jedné z kaplí se nachází též ostatky blahoslavené františkánky Restituty Kafkové, mučednice z dob nacismu.

Během týdenního pobytu biskupové, které tentokrát kvůli pandemii nedoprovázely proudy českých poutníků, koncelebrovali mše sv. v několika papežských bazilikách: sv. Klimenta, kde je v kryptě hrob sv. Cyrila, ve svatopetrské, lateránské a v mariánské bazilice Panny Marie Větší nebo také u Sv. Pavla za hradbami. Pro onemocnění covidem (s lehkým průběhem) se nemohl poutě zúčastnit kardinál Dominik Duka, v její půli však stihl přijet pomocný biskup brněnský Pavel Konzbul, který se uzdravil z virózy.

Den před odjezdem domů, v sobotu 13. listopadu, na svátek sv. Anežky České se biskupové vydali do 200 km vzdáleného Assisi, rodiště sv. Františka, kterého česká světice spolu se sv. Klárou duchovně následovala.

Svatý otec pozdravil české řemeslníky a umělce

Biskupové přivezli Svatému otci jako dary křišťálový relikviář sv. Zdislavy ze sklárny Pačinek Glass na Českolipsku, částku zhruba 1,3 milionu korun pro potřebné a kresby dětí z hematologicko-onkologického oddělení plzeňské nemocnice. Ty byly vloženy do desek s papežským znakem z rýmařovské dílny Hedva – Český brokát. Dětem hned František také namluvil na mobil pozdrav. Samotné tvůrce darů potkal papež na konci středeční veřejné audience. „Audience mívají formálnější ráz, málokdy bývají uvolněné jako tentokrát: Svatý otec se s námi zapovídal, zavtipkoval a některým požehnal křížkem na čelo,“ uvedl velvyslanec při Svatém stolci Václav Kolaja. „Papež s námi nejen zapózoval pro fotografa, ale i setrval v družném rozhovoru,“ potvrdila Monika Klimentová, vedoucí tiskového střediska ČBK. Křišťálový relikviář sv. Zdislavy veřejnosti představili autoři v úterý večer v Papežské koleji Nepomucenum. Sklář Jiří Pačinek vysvětlil, jak dílo v podobě paprsčité monstrance vyrobil. Nápad vznikl už v počátcích pandemie, když cvikovský farář P. Rudolf Repka projížděl uzavřené hranice ze Slovenska a modlil se – ke sv. Zdislavě jako patronce nemocných. „Pak přišel lockdown, lidé zůstali doma a vynořily se krize v rodinách. Opět jsem se k ní modlil jako k patronce rodin,“ přiblížil kněz s tím, že po uzavření ekonomiky začal vzývat Zdislavu jako patronku chudých. A tak ji pak na relikviáři zobrazil i rytec Arno Čančařík podle fresky z baziliky v Jablonném v Podještědí.