Tento den nám má připomenout nejen to, že stovky milionů našich bratrů a sester ve světě pro svoji víru těžce trpí a jsou zabíjeny (podle některých odhadů jde až o 250 milionů pronásledovaných a až 100 000 zavražděných ročně), ale i skutečnost, že my sami pro nápravu této genocidy můžeme něco udělat.

Červená středa nám má ukázat, že nejde jen o nějaký teoretický lidskoprávní problém svobody vyznání, který vyřeší intelektuálové, ale že v našem světě denně probíhají tisíce lidských tragédií, jimž je potřeba zabránit. Když bojujeme proti hladu, nemocem a následkům přírodních katastrof ve světě různými charitativními projekty, jak bychom se neměli snažit alespoň mírnit tento druh utrpení? Stále vnímám nedostatečnou pozornost k tomuto problému nejen mezi veřejností, ale právě i mezi věřícími. A to je důvod, proč je pronásledování pro víru třeba připomínat si samostatně – např. právě Červenou středou.

„Akce a kontemplace“ – tak nazval jedno svoje dílo americký františkán P. Richard Rohr. Modli se a pracuj, dodali by benediktini. Můžeme se modlit a můžeme také i na dálku přiložit ruku k dílu. Jak napsal sv. Jakub: když bratr nebo sestra nebudou mít do čeho se obléci a budou mít nedostatek denní obživy a někdo z vás jim řekne: „Tak s Pánem Bohem! Zahřejte se a najezte se,“ – ale nedáte jim, co potřebují pro své tělo, co je to platné? Stejně tak je tomu i s vírou: když se neprojevuje skutky, je sama o sobě mrtvá (Jak 2,16-17). Ostatně Kristus lidem v nouzi pomáhal nejen duchovně, ale i prakticky: léčil, zajistil víno na svatbě apod.

A právě tématu konkrétní pomoci lidem pronásledovaným pro víru je věnována jak letošní konference v pražském Karolinu, tak i následný benefiční koncert – vše 24. 11. Více na www.cervenastreda.cz.

PAVEL SVOBODA, organizátor