Jako dítě jsem byl pokřtěn v Československé církvi husitské. Vystudoval jsem biologii na brněnské Přírodovědecké fakultě. Během studia se ze mě stal naprostý materialista. Neváhal jsem proto požádat svoji tehdejší dívku o potrat, když se mnou otěhotněla. Mezi mé oblíbené vtipy patřily ty o Panně Marii a Duchu Svatém. Oženil jsem se, ale manželka se se mnou rozvedla, měl jsem pak náhodné známosti. Časem jsem začal toužit po změně – ptal jsem se, proč jsme na tomto světě… A začal jsem chodit na cvičení jógy. Také jsem se sblížil s paní, která v pozdějším věku našla víru a začala chodit na mše svaté, kam jsem ji doprovázel.

Postupně jsem i já poznal, že Bůh existuje. Vrátil jsem se do husitské církve, kde jsem se účastnil nedělních shromáždění a podílel se na činnosti rady starších.

V roce 2009 jsem ležel po úrazu hlavy na neurologii. Když jsem přemýšlel o Boží dobrotě, najednou jsem vnímal, že skutečně existuje místo, kam mohou přijít duše, které se za svůj život provinily. A plně jsem pochopil, proč se Pán Ježíš modlil za ty, kdo ho křižovali: „Otče, odpusť jim, oni nevědí, co činí.“

Požádal jsem pak o vstup do katolické církve. Prožívám nyní radost při denní modlitbě s Ním, účasti na mši svaté aj. Vím, že mohu také pomáhat duším zemřelých. Velmi se snažím o nápravu zla, které jsem dříve způsobil. Člověk, který se úmyslně podílí na provedení potratu, by se pak měl starat o jiné děti nebo jiným lidem pomáhat, aby toto zlo napravil. S obrácením mi také pomohla poselství Panny Marie z Medžugorje.

Máte pocit, že Bůh zasáhl i do vašeho života? Napište nám o tom na adresu redakce nebo na e-mail sekretariat@katyd.cz.

Čtenář VLADIMÍR Z Brna