Papežů měla katolická církev dosud 266. Někteří z nich byli svatí a někteří z nich byli natolik velcí, že se jim to dostalo do jména. Jedním z nich byl papež Lev, zvaný Veliký. Jeho velikost se ukázala především v těžkých zkouškách, kdy obstál a uchránil životy i pravou víru.

Pravá víra v Krista není jen věcí učených spisů, protože určuje naše životy. V době papeže Lva vrcholily spory o správné chápání lidství a božství Ježíše Krista, jejichž praktický dopad lze stručně shrnout takto: jsou-li v Kristu dvě osoby, totiž božská a lidská, z nichž každé náleží jiná přirozenost (jak to tvrdil Nestorius), pak jde o dvě různé bytosti, a z Krista se tak stává jakýsi schizofrenik. Jedné osobě se můžeme jako Bohu klanět a druhou jako člověka následovat, ale zemřela za nás osoba lidská, která jako člověk nemůže být Spasitelem. Je-li Kristus naopak jediná božská osoba s jedinou božskou přirozeností (což tvrdil Eutyches), která na sebe vzala tělo jen vnějškově, pak se lze Kristu jako Bohu klanět, ale dost dobře ho nejde následovat, neboť člověk a Bůh jsou od sebe nekonečně vzdáleni.

V této situaci přinesl na koncilu v Chalcedonu jasné světlo právě list papeže Lva, který byl přečten, nadšeně přijat a stal se jedním z oficiálních dokumentů. Lev v něm trvá na víře v Krista jako jedné božské osobě ve dvou přirozenostech, totiž božské, kterou má od věčnosti, a lidské, kterou na sebe vzal při vtělení. Tyto přirozenosti jsou neoddělené, ale nesmíšené, takže můžeme následovat jako člověka toho, který je zároveň Bohem a přinesl nám spásu. Jak údajně zvolali otcové koncilu: „Petr promluvil skrze Lva.“

Vedle naukové pevnosti byl papež Lev také dvojnásobným zachráncem Říma, který byl v jeho době dobyt Huny a poté Vandaly. Lev dokázal v obou případech vyjednat záchranu lidí a do jisté míry i majetku. Dnes, když začíná naše církev synodální proces, představuje papež Lev Veliký velkou inspiraci.

Nepůjde o rozhodování věroučných otázek, ale o úsilí obstát jako Kristovi svědkové v době velkých kontroverzí a krizí otřásajících církví i světem. Obstát můžeme tehdy, když se budeme Kristu náležitě klanět jako Bohu a věrně ho následovat jako člověka. Ať nám při tom pomáhá i přímluva svatého papeže Lva.

Autor je teolog a filozof