A právě tuto otázku položili kdysi Ježíšovi. „Miluj Pána, svého Boha, celým svým srdcem, celou svou duší, celou svou myslí a celou svou silou. A miluj svého bližního jako sám sebe,“ odpověděl. A rozhostilo se ticho (srov. Mk 12,28-34). Jako by se přítomným zatajil dech. Bylo to odvážné. Smělé. Radikální. Ta slova rozčísla vzduch a mnozí nejspíš opravdu zalapali po dechu. Vždyť mluvil k velice zbožným lidem, kteří upřímně toužili plnit Boží vůli.

Středem náboženství není náboženství

A přece… Když je těch náboženských předpisů příliš mnoho, snadno se ztratí ze zřetele to podstatné. Člověk má plnou hlavu příkazů a zákazů, zbožného úsilí a svatých předsevzetí. Ale běda, středem náboženství není náboženství. Středem náboženství je Bůh. Ježíš volá věřící, kterým náboženské předpisy zaplnily zorné pole, aby obrátili pozornost k tomu, který je žhavým Srdcem všeho náboženství. Ano, aby se celým svým bytím upnuli k tomu, který je Původcem všech svatých pokynů. Proto ten překvapivě důsledný a podrobný výčet: celým srdcem. A také celou duší. A také celou myslí. A také celou silou. Vším, co jsi a co máš, člověče milý, rukama nohama. Všechny oblasti lidského života ať jsou cele vydány tomu, který je Láska sama. Proč?

Protože v člověku, který se cele vydává Lásce, působí nadpřirozené síly. Láska si ho přivine, prostoupí ho, uzdraví a promění, učiní si z něj svůj nástroj. Člověk, který vystaví své nitro životodárnému proudění Boží lásky, nezůstane stejný. Láska, která proudí z nebe na zem, v něm najde své řečiště, své svaté potrubí. Ano, doslova: potrubí. Vždyť „Boží láska je nám vylita do srdce skrze Ducha Svatého“ (Řím 5,5). Proč? Abychom se o ni dělili s ostatními.

Bůh církví miluje tento svět

A právě v tomto smyslu je láska k Bohu pramenem a původem lásky k lidem. Jediným pramenem a původem. Proto může svatý Jan vyslovit ta úžasná, nebeská slova: „Láska je z Boha a každý, kdo miluje, je zrozen z Boha a poznává Boha.“ (1 Jan 4,7). Láska je jen jedna.

Proč je to důležité? Protože, jak říká moudrý kněz Karel Satoria, „Bůh církví miluje tento svět“. Ano, jako církev jsme povoláni být nástrojem, jímž Bůh miluje tento svět. Je to vlastně škoda, když jsou naše srdce, duše, mysli a síly rozptylovány a zaměstnávány něčím jiným. Když nejsou upřeny k věčnému, nebeskému Zdroji sebedarující lásky.

V dnešní době asi nebudeme rozptylováni předlouhým seznamem šesti set třinácti přikázání tak jako Ježíšovi současníci. Spíš nám hrozí, že naše síly a naši mysl bude strhávat pestrobarevný kolotoč spotřeby a zábavy nebo neúprosné tempo nutkavého workoholismu. Ale tím spíš i pro nás platí Ježíšova výzva, abychom si vybojovali vnitřní ticho. Abychom poodstoupili od každodenního shonu a otevřeli srdce směrem k nebesům. Abychom se tak mohli stát součástí zázraku. Pokračováním svatého proudění Boží lásky z nebe na zem.

Nemusíme živořit v duchovní chudobě polovičatých potěšení. Jsme zváni k „plnosti“, jak říká papež František. A jak tu plnost definuje? Tak, že „boříme zdi“, které nás oddělují od druhých lidí, a „naše srdce se naplňuje tvářemi a jmény“ (Evangelii gaudium 274).

Láska vítězí nad smrtí

Ano, jsme zváni k tomu, abychom byli pokračováním Lásky, která „nikdy nepřestává“, jak říká svatý Pavel (1 Kor 13,8). Nikdy neskončí, protože nikdy nezačala. Je to Bůh sám (1 Jan 4,8). Je to láska, která vítězí nad smrtí, jak si připomínáme o Velikonocích. Ale nejen o Velikonocích, také o Dušičkách. Vždyť co jiného vyjadřujeme vděčnou vzpomínkou na drahé zesnulé než ono svaté tajemství, že „láska je silnější než smrt“?

Co tedy plyne z Ježíšova dvojího „miluj“? Boží láska, která proudí z nebe na zem, stále hledá cesty, kudy by přinesla zázračný, proměňující dotyk do lidských srdcí a do mezilidských vztahů. Stále znovu touží proniknout do tohoto světa. Kudy? Tebou.

Autor je vedoucím katedry religionistiky na ETF UK a kazatelem Církve bratrské.

ÚMYSLY APOŠTOLÁTU MODLITBY LISTOPAD 

• Všeobecný úmysl: Modleme se, aby ti, kdo trpí depresemi a syndromem vyhoření, našli u všech podporu, jež jim svítí na cestu do života.
• Evangelizační úmysl: Tento úmysl papež František zveřejní aktuálně při modlitbě Anděl Páně první neděli v měsíci.
• Národní úmysl: Děkujeme za vyzdobené hřbitovy a prosíme za všechny, kteří v těchto dnech myslí na své blízké zemřelé, aby je světlo svící přiblížilo ke Kristu, který přemohl smrt.