19.–25. října 2021
Aktuální
vydání
47
Předchozí vydání
Hledat
Doma
Doma

Obsah

Křesťanský státník, císař a král

Doma

19. 10. 2021

|
Tisk
|

Připomínka blahoslaveného Karla I. Habsburského (21. října)

image:Image
© Jan Hrubý

Narodil se na zámku Persenbeug v Dolních Rakousích jako nejstarší syn arcivévody Oty Františka, který byl synovcem císaře Františka Josefa I. Vzhledem k tomu, že císařův jediný syn Rudolf spáchal sebevraždu a jeho synovce Františka Ferdinanda d´Este zabila v Sarajevu střela Gavrila Principa, novým následníkem trůnu se stal právě arcivévoda Karel (1887– 1922). Je zajímavé, že oba následníci měli v oblibě střední Čechy, kde si vytvořili sídla mimo vídeňské mocenské centrum. Karlu I. se zalíbilo v Brandýse nad Labem, kde nejprve nastoupil vojenskou službu a pak se na zdejším zámku usadil.

Po nástupu na trůn v roce 1916 udělal hned několik opatření k opětovnému návratu k parlamentnímu charakteru monarchie, udělil milost Kramářovi a Rašínovi, odsouzeným k trestu smrti. Jeho hlavní úsilí směřovalo k zastavení válečných operací a pokusil se přitom využít kontakty prostřednictvím své manželky Zity Bourbonsko-Parmské. Snažil se mimo jiné podpořit mírové iniciativy, které vycházely od papeže Benedikta XV. Snahy o separátní mír pro rakouské zbraně však skončily nezdarem a Habsburská monarchie se ocitla v silném německém vlivu. Ten se třeba projevil i vzrůstem německých nacionálních tendencí v českých zemích, což se stalo jednou z příčin, proč pak v české veřejnosti významně stoupla podpora národní samostatnosti.

Karel se pokusil zachránit soustátí manifestem z října 1918, ale to byla už jen labutí píseň, neboť ještě před koncem první světové války se monarchie rozkládá a vznikají nástupnické státy, včetně Československa. Karel poté odešel do Švýcarska a po dvou pokusech o opětovné získání trůnu v Maďarsku zemřel na portugalské Madeiře v dubnu 1922 na epidemii španělské chřipky.

Pro svůj příkladný křesťanský život a své mírové snahy byl v říjnu 2004 blahořečen papežem Janem Pavlem II. Jako zázrak bylo uznáno uzdravení polské řeholnice z vředů na nohou. Den památky není ale dnem jeho smrti, nýbrž dnem svatby se Zitou, od níž uplynulo letos 110 let. Při beatifikaci papež Jan Pavel II. pronesl: „Nejdůležitějším úkolem křesťana je hledání, rozpoznávání a následování Boží vůle v každé záležitosti. Křesťanský státník, císař a král Karel I. přijímal tuto výzvu každý den. V jeho očích byla válka ‚něčím děsivým‘. Uprostřed vřavy první světové války se usilovně snažil napomáhat mírové iniciativě mého předchůdce Benedikta XV.“ Zdůrazňovala se také jeho osobní hluboká zbožnost a jeho role jako manžela a otce osmi dětí (poslední se narodilo až po jeho smrti).

Blah. Karel I. Habsburský byl blahořečen i za to, že svou politickou roli vnímal jako mírotvůrce během války, zvláště pak po roce 1917.

Ochrana vašeho soukromí je naší prioritou

Abyste mohli co nejlépe využívat služby portálu Církev.cz, včetně nakupování, používáme my a někteří naši partneři tzv. cookies (malé soubory uložené ve vašem webovém prohlížeči). Díky nim si například pamatujeme, zdali jste přihlášeni, vámi provedená a preferovaná nastavení, co máte v košíku, jak máte seřazené a vyfiltrované produkty apod.

Díky nim vám také nenabízíme nevhodnou reklamu a pomáhají nám v analýzách sloužících k dalšímu rozvoji portálu.

Potřebujeme však váš souhlas s jejich zpracováváním. Děkujeme, že nám ho dáte, a ujišťujeme vás, že se k vašim datům chováme maximálně zodpovědně v souladu s platnou legislativou