Pomník vznikl na úpatí Řípu takřka 70 let po „Akci Kulak“ na základě iniciativy Asociace soukromého zemědělství v ČR. „Dnes se mluví hlavně o ekonomické stránce zemědělství, ale my si myslíme, že s touto materiální rovinou si dlouhodobě nevystačíme. Považujeme za povinnost toto výročí připomenout,“ uvedl předseda asociace Jaroslav Šebek. „Zároveň chceme i dnešní společnost upozornit, že příliš mnoho slibů může skončit i takto,“ dodal.

Odhalení pomníku se konalo v pátek 17. září za účasti pamětníků, předsedy Senátu Miloše Vystrčila nebo roudnického faráře P. Martina Brousila. Generální vikář litoměřické diecéze Martin Davídek slavil bohoslužbu slova a pomník také požehnal. „Pokud bychom zapomněli na minulost, museli bychom si ji, jak praví klasici, znovu prožít,“ řekl pak pro KT. „V zemědělství máme hluboké kořeny. Je vidět, že v rodinách úcta k práci předchozích generací stále je a že chtějí navazovat na odkaz svých otců,“ dodal.

Brutální předěl

Komunistická násilná kolektivizace měla na podzim 1951 urychlit přerod československého venkova, přičemž se režim neštítil užít drastických prostředků. „Celá kolektivizace se nesla v atmosféře politického zastrašování, kdy byla sedlákům zabavována půda, zvířata i majetek. Akce Kulak byla takovou třešničkou na dortu. Konkrétně znamenala, že tisíce příslušníků selských rodin musely ze dne na den opustit své statky,“ vysvětlil předseda Šebek, jehož rodina byla ze svého statku rovněž vyhnána. Ze svých domovů muselo tehdy odejít asi 20 tisíc zemědělců.

Mladočovské Jericho

Každodenní život v této době očima východočeského sedláka a trefného kronikáře Jana Boštíka přibližuje právě vydaná kniha „Mladočovské Jericho“ (Kodudek, Regionální muzeum v Litomyšli 2021), která byla při odhalování pomníku představena. Její recenzi přineseme v některém z dalších vydání.