14. 9. 2021
|Tetínští připravují pouť ke sv. Ludmile každoročně. Letos ale čekají v malé obci nedaleko Berouna až deset tisíc poutníků, což by mohl být místní rekord.
Náročnými přípravami žije farnost, komunální politici, dobrovolní hasiči, skauti nebo místní velkostatek. Potřeba bude také až 200 dobrovolníků.
„Na Velehradě jsou na nápor poutníků zvyklí a zařízeni, ale pro nás to bude premiéra a zároveň derniéra,“ směje se Alena Pelikánová, předsedkyně Sdružení sv. Ludmily na Tetíně, když hovoří o tom, jakou výzvou je pro malou obec u Berouna jubilejní pouť. A chválí organizační schopnosti zdejší farnice Simoni Boldi, hlavní koordinátorky šesti institucí, které tuto pouť pořádají (je to zmíněné sdružení spolu s pražským arcibiskupstvím, spolkem Svatá Ludmila 1100 let, farností Beroun, obcí Tetín a tamním velkostatkem). Tetínští logisticky náročnou akci plánují rok a půl předem ve volném čase a netají únavu, přesto je vidět, že je to těší. „Tuto středu postavíme pódium pro hlavní mši svatou na louce za obcí, na fotbalovém hřišti vznikne stanové městečko pro poutníky. Někteří se ubytují také ve škole v nedalekém Sv. Janu pod Skalou,“ plánuje Pelikánová. Další možnosti jsou v Srbsku, na Karlštejně či v Praze.
Aby se i v tetínském komunitním centru sv. Ludmily podařilo dodržet hygienická opatření, dostatečně se větralo a dezinfikovalo, na to bude dohlížet jeho vedoucí Kateřina Ostatnická. Zrekonstruovaná bývalá farní stodola s oddělenými prostory pro různé aktivity byla otevřena před rokem, uprostřed covidových omezení. Letošní pouť bude tedy první větší akcí, kterou zažije. „Hlavní sál bude o pouti hostit část programu a sloužit jako zázemí,“ uvádí Ostatnická, která je členkou Církve bratrské. Do příprav se zapojuje i s rodinou. Ekumenický rozměr akce potvrzuje správce berounské farnosti (tu tvoří devět kostelů asi s 500 farníky) P. Petr Bouška: „Pouti ke sv. Ludmile se pravidelně účastní zástupci všech místních církví. A samozřejmě je tu i hodně lidí, kteří nechodí do kostela pravidelně, ale jsou věřící a spolupracují s námi.“
Tetínské kostely sv. Kateřiny a sv. Ludmily už po několikaměsíčních opravách svítí novými fasádami, prokoukly i interiéry a ten druhý zdobí ikona světice, dárek ikonopisce Martina Damiana. Během víkendu se otevřou bohatému duchovně-kulturnímu programu. U Sv. Kateřiny bude ale možné najít „místo klidu, smíření a odpuštění“ – podle organizátorů je totiž s poutí pravidelně spojený velký hluk.
Prohlídky celkem tří tetínských kostelů (ten zasvěcený sv. Janu Nepomuckému stojí na místě původního Ludmilina hrobu) má třetím rokem na starosti také průvodce Aleš Babinec. „Musela to být velice silná osoba, aby zvládla udržet přemyslovskou vládu v české kotlině. A kdyby to nebyla hodná ženská, její kult by se neujal,“ zamýšlí se během historického výkladu před kostelem sv. Kateřiny, když hledí na kamennou sochu světice.
Při poutích na Tetín pomáhají každoročně skauti z berounského střediska Radost a Naděje při kostele sv. Jakuba. „Mnoho našich skautů pravidelně ministruje a letos jich bude vypomáhat i jinými způsoby asi padesát,“ přibližují vedoucí Alois a Ivana Vašků. „Ti nejmenší – osm světlušek a vlčat – se budou střídat jako čestná stráž u lebky sv. Ludmily. Jiní budou v pátek večer při přivezení lebky držet louče nebo potom ‚nosit deštníky‘, tedy vypomáhat kněžím, rozdávajícím svaté přijímání, označovat místa, kde se svátost podává, případně je chránit před nepřízní počasí. A další budou lany udržovat koridory pro průvod a únikové cesty na prostranství,“ líčí manželé. A vzpomínají, jak se celé jejich skautské středisko účastnilo první národní pouti na Tetín v novodobých dějinách v roce 1992 v rámci Desetiletí duchovní obnovy. „Právě berounští skauti s tehdy místním knězem Liborem Bulínem doprovázeli po celý Rok sv. Ludmily (1991–1992) biskupa Františka Lobkowicze na každoměsíčních poutích z Berouna na Tetín,“ uvádějí Vašků.
Hladký průběh pouti by se žádný rok neobešel ani bez pomoci dobrovolných hasičů. „Z tetínského sboru se jich zapojí šestnáct, dále nám letos pomůže více než 30 kolegů z Hostomic, Králova Dvora, Karlštejna, Svatého Jana pod Skalou, Hýskova a dalších obcí,“ sděluje za tetínské hasiče Petr Malíř.
V loni zrekonstruovaném muzeu obce Tetína jsou k vidění archeologické nálezy nebo posuvné panely s informacemi o sv. Ludmile nebo třeba o Václavu Hájkovi z Libočan (†1553), kronikáři a tetínském faráři, konvertitovi z utrakvismu. „V roce 2018 jsme si připomínali sto let české státnosti, ale to hlavní se uskutečnilo před 1100 lety. Státy se tehdy teprve rodily, vše bylo neukotvené. A Ludmila má zásluhu na tom, že se česká státnost vyvíjela dobrým směrem,“ zamýšlí se při prohlídce muzea Vojtěch Hrdlička, který má na starosti vnější vztahy obce.
Na jubileum se obec začala pozvolna připravovat už od roku 2013. „Chtěli jsme Tetín pozvednout – a kdy bude lepší čas než teď? Za těch osm let se tu zvýšil počet turistů i kvalita života díky postupným rekonstrukcím,“ uvádí Hrdlička. Pár dní před poutí chodí tetínští po nové dlažbě kolem rybníka na náměstí, nové jsou chodníky či zastávky a dokončují se opravy kulturního domu. Hrdlička si chválí spolupráci s farností i se starosty okolních obcí, kteří s poutěmi již tradičně pomáhají.
A také připomíná, že místa spojená se sv. Ludmilou se nachází i za hranicemi Česka – třeba ve Spojených státech. V rámci pracovního pobytu „Work and Travel“ (Pracuj a cestuj) se Hrdlička dokonce vypravil do texaského města Shiner poblíž Houstonu, kde žije od 19. století početná komunita českých krajanů. „Vřele mě přijali a k Ludmile chovali velkou úctu. A v tamní osadě Praha měl jeden kostel dokonce vitráže s touto světicí,“ vzpomíná.